Pozastavení!!!

30. ledna 2016 v 12:03 | Anies |  Oznámení

Pozastavení blogu!!!


Moji, milí čtenáři, nejspíše už moc na tenhle blog nechodíte, ale i tak bych vás měla informovat o důležité věci. Ano, pozastavuji blog do doby neurčité. Nejedná se o technické problémy, je to pouze z časových důvodů. Vzhledem k tomu, že se pomalu a jistě blížím ke konci cesty na střední škole (nejhororovějším gymnáziu v mém kraji), jsem velmi zaneprázdněná :(

Nemám však sílu tenhle krásný blog smazat, zvláště poté, co mi moje spolužačka vytvořila nádherný design. Tak mi držte palce a doufejte se mnou, že se můj blog třeba jednou rozjede a bude fungovat jako dříve...



Vaše Anies :)
 

32. Nepřítel mého nepřítele je můj přítel. Nebo ne?

20. května 2015 v 1:43 | Anies |  Na pírkách nebes

32. Nepřítel mého nepřítele je můj přítel. Nebo ne?



Někdo ho hladil jemně po paži. Cítil levandulovou vůni na ženském těle vedle něj. Pomalu otvíral oči, byl však zasažen přímým slunečním zářem, a tak si kryl pohled rukama. Znal však tu vůni, otočil hlavu na pravou stranu a všiml si, že leží vedle lesního jezírka a ta dívka z předešlé noci se naklání k vodě. Ždímala kus červenobílé látky, ta byla místy poseta krvavými fleky. Sledoval její záda, ale hlavně její holou mezeru mezi tričkem a riflovými kraťasy. Dále sjel pohledem na její hladké nohy, pak ale uslyšel jen odkašlání si, proto k ní zvedl pohled.

40. Nečekaný úder do zad

13. května 2015 v 1:40 | Anies |  Vzkřísení

40. Nečekaný úder do zad



,,Vienes..." zašeptal tiše její jméno, jako kdyby nemohl uvěřit, že tam je s ním.

,,Ano, Robe. Jsem tady. Chci vidět tohoto hajzla mrtvého." pěstí udeřila Wastese přes tvář. On se tomu však jen zasmál, i když plyval krev z pusy. Upírka se napřímila, vytřásla si ruku, aby necítila bolest poté, co ho tak silně udeřila. Otočila se na svého vlka a přitáhla si ho k sobě. Oba se setkali v hlubokém a vášnivém polibku.

,,Chyběla jsem ti?" byla první otázka, když se od něj trochu odtáhla. On si ji fakt se smíchem přitáhl k sobě.

,,Ovšem, že ano. Bez tebe bych už ani žít nemohl."
 


31. Noční můry se dávají na pochod

6. května 2015 v 1:39 | Anies |  Na pírkách nebes

31. Noční můry se dávají na pochod



Byli oba už dávno umytí, ale on si ještě vychutnával krásný pocit, když mu teklo po těle přírodní mléko. Byla to jako jemná masáž a on to ochotně přijal. Cítil na své hrudi její doteky, proto sklonil hlavu a otevřel oči. Claire roztírala bílou tekutinu po jeho hrudi a nejspíš si vychutnávala i doteky na jeho tělo.

39. Ještě se rozhodnu, jestli tě zničím jednou provždy.

29. dubna 2015 v 1:36 | Anies |  Vzkřísení

39. Ještě se rozhodnu, jestli tě zničím jednou provždy.



,,A jaký je tedy váš plán, hm...? Docela by mě to zajímalo." Erea si založila ruce na hrudi a s povytaženým obočím čekala, co jí orduk a bratr dominanty řekne na její otázku.

,,Tobě do toho nic není a nebude. A teď se sebereš a půjdeš se mnou do Marety."

,,Marety? Co to je? Nevěděla jsem, že dominanta změnil své hlavní sídlo." Erea stále dávala najevo svůj vzdor vůči Treyovi, jeho bratrovi i jakémukoliv jinému vlkodlakovi.

,,Ne, Mareta je naše hlavní město už od doby, co ho Rob založil. Jen ho před několika stoletími přejmenoval. Překvapuje mne, že tohle nejmocnější čarodějka na světě ještě neví." Trey s vítězným úsměvem zasyčel na účet čarodějky, která jen pohodila hrdě vlasy a vydala se opačnou cestou, než plánovala. Seb se ani nepodíval svému příteli do očí, v tichosti následoval čarodějku do jejich hlavního města, jenž neslo název Mareta.

30. Trevora oběť, její smrt.

22. dubna 2015 v 1:34 | Anies |  Na pírkách nebes

30. Trevora oběť, její smrt.



Tiše se koupali v jezeře, Tobias si namočil vlasy, které byly už dost upocené a potřebovaly umýt stejně jako on celý.

,,Proč tak otálíš?" Tobias byl několik metrů od břehu a sledoval Claire, která byla jen po pás ve vodě a rukama čeřila hladinu jezera.

,,No, co když je tady nějaká bestie a bude mě chtít sežrat."

,,Pak se jmenuje Tobias, ale on by ji sežral mile." uculil se na ni a ona po něm cákla vodu. Orel si jen promnul oči, když ho kapky zasáhla do do obličeje.

,,Přestaň si ze mě utahovat. Já to myslím vážně." udělala ještě jeden krok, ale podjela jí noha na bahnitém dně a skončila celé pod vodou. Rychle se vynořila a vyběhla na břeh, přičemž poslouchala jeho nezastavitelný smích.

,,To...je...tak...ledové." drkotala na břehu zuby, když přitom přešlapovala z jedné nohy na druhou, aby měla alespoň nějaký pohyb a nestála tam jako kůl v plotě.

,,Nebude, když půjdeš za mnou." Tobias doplaval až ke břehu, kde si stoupl na dno a čekal, až k němu Claire přijde sama.

38. Bezmoc 2/2

15. dubna 2015 v 1:32 | Anies |  Vzkřísení

38. Bezmoc 2/2



,,Proč jsi mi to nikdy neřekla?" byl to vylekaný ženský hlas.

,,Protože jsem nechtěla, aby o tom někdo věděl. Stalo se mi to poté, co Wastes...však víš." podívala se provinile na své dvojče, přičemž si sedla na postel Roba. Její sestra k ní přispěchala a objala ji kolem ramen, pusu dala na její čelo a tiše zamumlala.

,,Měla by si mu to říct. Přiznej pravdu, stejně to zjistí." Lei pohladila Vienes po rameni a schovala si její hlavu u sebe. Dlouhou dobu ji tak držela, ale to už její sestra začala tiše vzlykat. Bylo jim jasné, že za chvíli přijde Rob. Díky spojení, které mezi sebou měli, věděl o všem, co se s ní děje, a tudíž už zajisté věděl o jejím pláči.

29. Moc duchů

8. dubna 2015 v 1:31 | Anies |  Na pírkách nebes

29. Moc duchů



Šla tiše za ním, jak chtěl, ale po chvílích dělala vždy krátké pauzy v chůzi a pak se ho snažila dohnat. Bolela ji noha, na kterou jí stoupla kobyla ve stáji, ale přesto mlčela. Nedávala najevo svou bolest ani nemohla. Stačilo, že byl zraněn Rive, pak Michael a kdyby si začala ztěžovat ještě ona?

,,Tak by nikdo nic neřekl." Tobias ji vzal do náruče a dál ji nesl.

,,Díky." zahanbeně špitla.

,,Nemáš mi zač děkovat, ale příště mi řekni rovnou, že nemůžeš jít s takovou bolestí dál. Chtěl jsem tě vzít k Narskému jezeru, ale s takovou tě vezmu k Ifëskému, je léčivé, takže tvá noha bude zase zdravá jako předtím a já nebudu zapáchat jako prase." usmál se na Claire, která byla ráda, že jsou po dlouhé době spolu, sami. A zdálo se, že to Tobias cítí stejně a že ho to těší jako ji. Přesto se ho pak na něco zeptá, to si opakovala již několik dní.

37. Bezmoc 1/2

1. dubna 2015 v 1:30 | Anies |  Vzkřísení

37. Bezmoc 1/2



Rob vystřelil ze země na nohy, pak se otočil se zděšením v očích na upírku, která seděla na zemi a nehty projížděla v husté krvi, kde si ji vzal předtím jeho vlk. Věděla, že chce, aby se na něj podívala, ale ona nemohla. Udělali něco a neuvědomili si, co to bude mít za následky. Ještě několik dlouhých minut čekal, ale pak už to nevydržel a promluvil k ní: ,,Vienes..." ale ona byla k němu stále zády, jen zvedla hlavu, aby se podívala na stříbřitě zářící kulatý měsíc na obloze.

,,Vienes!" tohle byl už příkaz se zoufalstvím v jeho hlase, proto se zvedla a otočila se k němu.

,,Je mi to líto, Robe. Já ti nechtěla-"

,,Co si nechtěla? Vienes, neobviňuj se, i já si toho měl všimnout. A navíc, mě to vadit nebude, spíš myslím, že ty se s tím teď musíš smířit. Mám pravdu, že ano?" při jeho ukončení věty, když řekl, že ano, věděla, že zase je o krok napřed a že ví přesně, co si ona myslí. Chtěla něco říct, ale pak to uslyšela. Slyšela dlouhé vzdechy, poznala ten hlas, oči se jí rozšířily zděšením. Podívala se na Roba, který si v rychlosti blesku natahoval kalhoty, ona však jen sebrala župan, co tam byl a vyletěla z místnosti.

,,Vienes...počkej, oni..sakra!" zaklel dominanta a vyřítil se za ní.

28. Vylož své karty

25. března 2015 v 1:28 | Anies |  Na pírkách nebes

28. Vylož své karty



Vešla tiše do pokoje, ještě měla zuřivost v obličeji. Poznal to z ní každý, protože měla typický vražedný pohled na kohokoliv, kdo se na ni podíval. Přejela očima jejich pokoj. Na posteli ležel Michael se zakrváceným tělem. Tobias seděl tiše vedle něj, rukama si podpíral zmučeně hlavu. Z druhé strany postele seděla Elen, která vlhkým hadříkem stírala kapičky potu z orlova čela.

,,Je celý v ohni." pronesla pro sebe, ale všichni to slyšeli. Bratři si mysleli, že Michael dostal jen náraz do hrudi velkou silou, ale chvíli po ráně, po které zůstaly malá žhavá snítka, jeho tělo začal pohlcovat modrý plamen. Vše rychle uhasili a čekali na jeho rychlé hojení, které mělo nastat, jelikož byl orel a ne normální člověk. Ale nic takového se nestalo, jeho regenerace nefungovala tak, jak by měla. Nyní jeho tělo pokrývaly značné a rozsáhlé popáleniny.

,,Tohle se nemusí zahojit dostatečně rychle a pak můžeš následovat odumírání jeho těla." Tobias vstal, aby vyměnil vodu v keramické misce, tu dostali na recepci, ale zasekl se, neboť spatřil mezi dveřmi Claire s chladným a nic neříkajícím pohledem.

,,Claire..." tiše k ní promluvil. V jeho tónu poznala žádost, žádal ji o to, aby Michaela vyléčila. To poznala z jeho vážného a smutného pohledu.

Kam dál