13. Hra na schovávanou

2. července 2014 v 4:33 | Anies |  Vzkřísení

13. Hra na schovávanou


Běžel rychlostí větru z kopce, cítil několik mil od sebe hranici, nebyli daleko. Splní svůj úkol a půjde domů ke své dívce. Stýskalo se mu po ní a jeho vlk volal po jejím objetí stehen, když se mu poddala. Chyběla mu celá, ale musí to ještě chvíli vydržet. Navíc upírka na zádech mu to neusnadňovala. Naštěstí byla zticha, což velice rád přivítal, protože jinak celou cestu nezavřela pusu. Furt si na něco stěžovala a když ne tohle, tak si z něj utahovala a provokovala, že měl chuť ji zakousnout, ale dominanta ho vybral, protože si myslel, že to s ní vydrží. Částečně měl pravdu, zatím se držel. Záleželo však na tom, jak dlouho to ještě vydrží.

,,Jak daleko ještě?"

,,Jen pět mil a pak si doma. Počítám, že mi to bude trvat tímto stejným tempem tak pár minut." otočila se na ni černá hlava vlkodlaka. Poplácala ho po krku.

,,Dobrá práce, kámo." spokojeně zavrčel na svůj souhlas a vystřelil ještě rychleji, ale najednou se ozvalo zasvištění a dostal ránu do zadní nohy, upadl se zakňučením k zemi.





Otočil se, aby zkontroloval svou nohu. Byla v ní šipka, chytil ji a zuby ji vytáhl. Stoupl si na všechny čtyři a hledal nepřítele, nikoho však necítil ani neviděl. Obnažil své zuby a zavrčel, i když to vypadalo, že nebezpečí pominulo a nikdo tam není, někdo ho sledoval. Cítil pohledy na jeho těle. Vyhledal pohledem upírku, která ležela na zemi a snažila se narovnat svou zlomenou nohu, pak se ozvalo zakřupání a ona zase mohla chodit. Rychle se regenerovala, podívala se stejně zmateně jako on. Zavětřila, pak se málem zhroutila k zemi, jak nemohla chytit dech.

,,Rikary, co se děje?"

,,Sebastiane, uteč, rychle!" vyděšeně se na něj podívala. Vlkodlak nahnul zmateně hlavu na stranu, ale to už dostal silnou ránu do přední tlapy, pak je uviděl. Upíři se míhali okolo jeho těla a drželi ho v sevření, nemohl nikudy utéci. Byl v pasti a vydán na milost a nemilost. Rikary se chtěla k němu vydat, ale dva silní upíři ji chytili za paže a nepustili ji ze silného sevření.

,,Pusťte ji!" byl to Sebastianův silný hlas. Nebyl si jistý, jestli by měl pro ni obětovat život, ale dominanta na něj spoléhal, kdo ví, co s ní chtěli tihle upíří udělat. Zaryl tlapy do země a zavrčel na ně, ale to už přicházeli další rány, přesto je ustál. Zuby chňapal po vetřelcích, ale jeho smysly nefungovaly tak, jak měly. Podíval se na tu šipku, musel v ní být nějaký jed, který ho oslaboval. Netrvalo dlouho a začal se mu zastírat zrak, slyšel jen křik upírky a silný mužský hlas.

,,Připravte ho na převoz a zaměřte se na tu druhou upírku." to bylo to poslední, co slyšel, pak padl hlavou na zem. Rikary se jim vzpouzela, křičela, škrábala je. Sebastiana si oblíbila, byl to dobrý vlkodlak a ona věděla, co ho čeká. Budou ho mučit a když jim nebude co platný, tak ho hodí do těch jejích krvavých her, kde nutí vlkodlaky, aby se navzájem zabíjeli. A vítěz? Ten si zachrání život, ale jen do dalšího zápasu. Byla to nechutnost a krutost upírů, začínala je proklínat. To už i vlkodlaci byli lepší než její vlastní rasa.

,,Nevzpírej se, dhampírko, a řekni mi, kde je Leita." byl to rozkaz, ona se ihned přestala vzpouzet, při tom hlase zkameněla.

,,Vy??" bylo jediné, co byla schopna ze sebe vypravit.



Seděla na zadním sedadle s Tae, která se krčila a celou dobu mlčela. Dříve ukecaná upírka teď nevydala ani hlásku, jako by jí někdo ublížil. Rikary měla svázané ruce. Upíři ji svázali, aby se nevzpírala a poslouchala. Taky měli strach, že by utekla a mohla něco říct a rovnou vlkodlakům. Ona nebyla upír, takže by na ni vlkodlaci asi nezaútočili hned a kdyby se dostala na správné místo, mohla by vyprávět o tom, co upíři podnikají a to bylo pro jejich rasu nebezpečné.

,,Kam ukazuje ten vlkodlak?" z předního sedadla spolujezdce se ozval silný mužský hlas, obě upírky ho znaly a naháněl jim hrůzu.

,,Naznačil hlavou doleva." upír za volantem se klepal stejně jako Tae. Rikary zvedla svázané ruce a odkryla její krk, měla na něm hluboké kousance, jak se někdo snažil zjistit, co všechno ví a co viděla, někdo si tak vzal potřebné informace. Tae se na ni vyděšeně podívala. Byla zlomená, Rikary si ji přitáhla k sobě a položila si její hlavu na svůj hrudník, kde ji utěšovala.

,,To nic, zlato, to bude dobré." chlácholila ji. Upíři byli chytří a věděli, jak oslabit i svůj vlastní druh. Normální provazy by přetrhla, ale tyhle provazy byly pokryté snítkami růží, na které byli hákliví. Vadilo jim to a snítka růže je dokázala velmi dobře oslabit, v některých případech i zabít. Rikary se podívala před auto, kde byl přivázaný stříbrnými okovy Sebastian a musel poslouchat, jinak dostal stříbrnou kulku do těla. Ze začátku odmítal, ale když mu muž pohrozil, že zabije i Rikary se sestřenkou Leity a Vienes, tak poslechl. Koneckonců to on dostal za úkol ochránit Rikary, vedl je směrem k Treyovi s druhou upírkou, a tak doufal, že jeho druh bude rychlý a uteče jim. Upíři je nebudou hnát do středu území vlkodlaků, ale věděl, že Trey tam taky nezamíří, měl by strach ze smeček, které by chtěli ochutnat upírku.

,,Ty parchante, proč to děláš?" dhampírka se nedržela zpět, i když by měla. Muž se na ni otočil a usmál se.

,,Jde o moje dcery a jako senátor mám povinnost potrestat ty, co ublížili mým dcerám." oba ale věděli, že mu nejde o dcery. Senátor měl rád jenom Leitu a to trochu, ony obě ho nesnášely a žily u Margela, budoucího snoubence Leity. On je měl obě rád, staral se o ně a držel je dál od otce, ale pravomoci krále nesahaly daleko. Všechno řídil senátor, který byl posedlý touhou po vyvraždění vlkodlaků a jejich král nemohl nic dělat. Rada upírů ovládala celou zemi, král měl jen možnost souhlasit a nebo ne, ale pokud nesouhlasil, rada upírů to nějak obešla.

,,Počítám s tím, že tohle se ani ke králi nedostalo co? Protože kdyby věděl, co chcete udělat, tak by vám to zarazil." vyštěkla na senátora.

,,To ano, ale já bych to nějak obešel a navíc, myslíš si, že by král nesouhlasil, kdyby zjistil, že je jeho snoubenka v zajetí vlkodlaků?"

,,Neudělal by to, je moc opatrný a je dobrý vůdce. Snažil by se vyjednávat a násilí by použil jako poslední možnost, kdyby vše ostatní selhalo." zasyčela na něj a dál sledovala chudáka černého vlkodlaka, do kterého se zařezávalo stříbro, na které byl alergický. Přála si jen, ať se Seb uvolní a senátora roztrhá na kusy. Velmi ráda by mu s tím pomohla, udělali by službu jejich zemi.



Byl už vzhůru, ale ani se nepohnul. Nechtěl vzbudit upírku vedle sebe. Držela se ho za srst, byla v ní doslova zamotaná, choulila se k němu a hledala jeho teplo. Zvedl hlavu a díval se na ni. Byla krásná a roztomilá, když se tak něco malého tulilo k něčemu tak velkému, přesto byl rád, že je u něj a ona ho od sebe neodhání. Nemusel k jejímu utěšení vyvolat sílu orduka. Jen co se vedle něj schoulila, tvrdě usnula a usmívala se. Bolelo ho ale tělo a potřeboval se protáhnout, ale tuhle bolest vydrží, protože víc než to cítil potěšení a jeho vlk by aspoň trochu zmírněný, když ji měl u svého těla. Chtěl se k ní otočit víc, ale když se zavrtěl, upírka se protáhla a otevřela oči. Mrzelo ho to, že se už nebude moci dívat, jak klidně spí, ale překvapila ho.

,,Můžu se přitulit? Tvé teplo ze mě dělá člověka, necítím se jako upír a je to krásný prožitek." očima ho prosila. Posunul se tak, že své tělo obtočil kolem toho jejího a hlavou ji sevřel u svého těla. Ze všech stran ji obklopoval jeho kožich, cítila tlamu na jejích nohách, ale nevadilo jí to. Chytila se jeho srsti a jako by se s ní začala mazlit, zvedl hlavu a podíval se na ni.

,,Nejsem plyšák na mazlení."

,,Máš pravdu, promiň." zvedla se a přeskočila ho.

,,Další blbý tah." povzdechl si. Nechtěl ji urazit ani naštvat, myslel to ze srandy, ale už bylo pozdě. Zmizela z jeho objetí, ihned si po ní zasteskl, i když stála jen kousek od něj. Bylo stále zataženo, podívala se na oblohu a zamračila se.

,,To tady máte pořád tak škaredě?"

,,Ne, jenom když dominantu něco trápí, pak se počasí utváří podle jeho nálady." vstal a oklepal si kožich od špinavé země.

,,Treyi?"

,,Ano...?" chtěl se vydat na lov, ale jeho otázka ho k ní otočila čelem.

,,Ale nic..." podívala se do země, jako by se něčím provinila.

,,Ne, jen mi to řekni. Na co se chceš zeptat?" postrčil ji svým čumákem a oddechl si, že se musela tomu přívalu tepla do její tváře zasmát. Pohladila ho po hlavě, zavřel oči a nechal se unášet krásným pocitem.

,,Ale nic, jen, jestli by si mi nemohl taky něco ulovit."

,,Hned budu zpátky." ale vesele to neříkal, lhala mu. Na tohle se zeptat nechtěla, ale on zjistí, o co šlo. Pokud o pocity z toho večera, tak on si nemohl stěžovat. Vydal se hledat kořist, věděl o tom, že upíři mají na jejich území oslabené smysly, on ne, a tak se vydal po stopě medvěda grizzlyho. Nebude s ním mít žádný problém ho zabít, navíc potřeboval větší kořist, upírka měla taky hlad a velký. Jenže v polovině lovu se zastavil, něco se dělo a on netušil co. Pak uslyšel Sebastianovi myšlenky.

,,Treyi, musíte s Leitou rychle utéci. Chytil nás s Rikary senátor, ale nejde si pro dceru, jde si pro tvou kůži. Utečte, rychle. Jsme míli od vás, ale naštěstí postupujeme pomalu. Myslel jsem si, že budeš dál, ale spali jste dlouho."

,,Sebastiane, můžu ti pomoci?"

,,Ne, upírů je nejmíň padesát, je jich na nás dva moc a já jsem oslabený ze stříbra. Dominanta na tebe spoléhal, ochraň Leitu i před jejím otcem, je to krutý muž a nejde mu vůbec o ni."

,,Díky, kámo. Drž se, zkusíme s Lei něco vymyslet."

,,Odkdy je to Lei?" slyšel v jeho hlase provokaci a překvapení, o co přišel.

,,Vidím, že humor ti nechybí, drž se. Pak si všechno řekneme." odtrhl své myšlenky od jeho a jako blesk se vyřítil zpět do tábora. Leita zrovna klečela a přikládala do ohně, on jí to však zadupal nohama. Popálil si je, ale strach, že by o ni přišel byl větší, než to pálení.

,,Co to děláš? Zbláznil se? Vždyť si ublížíš!" Leita se na něj nechápavě zamračila, ale vlkodlak nevnímal její poznámky. Zuby scvakl za jejím tričkem, vyhodil si ji na záda a chtěl odejít. Pak se ještě podíval na podprsenku, která předtím ležela pod jeho tlapami. Zuby jí zvedl a podal ji Leitě.

,,Já si říkala, že přeci jen neodletěla ani neutekla." povytáhla obočí, ale pak se začala smát. Jen zavrčel, nemohli dělat zbytečný hluk. Všiml si kouře, který stoupal vysoko nahoru. Neměli čas, museli vyrazit na cestu, co nejdál od upírů. Vyskočil na skálu, drápy se do ní zasekl a pak vyběhl do strmého kopce. Držela se ho pevně za chlupy na krku, když se hnal jako blesk okolo stromů.

,,Proč takový spěch a kam to běžíš? Zeď je na opačnou stranu."

,,Někdo nás sleduje." to bylo jediné, co jí řekl. Nelhal jí, ale taky jí neřekl celou pravdu. Měl strach, že kdyby zjistila, že ji otec hledá, což byla taky částečná pravda, tak by se mohla rozhodnout jít k němu. Musel by jít s ní a on se nechtěl nechat zajmout. Věděl, co by ho čekalo. Drsné mučení a vlkodlačí zápasy. To raději zemře a zemře pro ni, když ji bude chránit. Jeho vlk souhlasně zavrčel.

,,Bude to hra na schovávanou." tuhle myšlenku slyšela i ona, schoulila se do srsti na krku, aby si chránila obličej před větvičkami, které míjeli.

,,Snad budeme mi ti lepší." necítila nikoho známého. Upíři, pro které poslala, už dávno měli přijít, tak proč tady už nejsou? Pak se podívala na vlkodlaka, který se hnal od nebezpečí. Věděla, že ji bude chránit do posledního dechu. Zaklela, že žádala o pomoc, teď by potřebovala pomoc pro něj.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 lucifalka lucifalka | Web | 2. července 2014 v 10:23 | Reagovat

dalsi moc hezky dilecek si moc sikovna

2 Anies Anies | 2. července 2014 v 17:13 | Reagovat

[1]: Děkuji...jsem ráda, že se to stále líbí :) a hned valím na tvůj nový blogík

3 Kate and Flow Kate and Flow | 2. července 2014 v 20:34 | Reagovat

super. sice jsme to dlouho nečetli ale tenhle dl je napínavý. proč postavu našeho bratrance museli zajmout?? jinak dobrý díl. noták Anies, ty každýho umíš napínat. :))

4 Anies Anies | 3. července 2014 v 16:17 | Reagovat

[3]: Jsem ráda, že jste se překonaly a že jste zkusily i tenhle příběh, mě osobně baví více Vzkřísení...asi to bude postavou Roba - můj malý miláček, ale pššš, nemusí to každý vědět :D a nebojte, vše se dozvíte...a klidně řekněte bratranci, že mám nový blog, tak ať mi taky hodí koment, když už jsme ho do příběhu zařadila :) a já ráda napínám lidi, takže Vás nechám napínat až do konce :), jsem už taková malá mrška nooo :D

5 Kate-chan Kate-chan | Web | 3. července 2014 v 17:30 | Reagovat

[4]: Anies pokusim se  bratrance zkontaktovat, ale on je teď asi na táboře. takže nic neslibuju.

6 Bai (krteček) Bai (krteček) | 4. července 2014 v 22:00 | Reagovat

Jop, senátor je hajzl, myslím že mám novou nenáviděnou postavu, čurák jeden!  Pardon... zajímalo by mě ale, proč se Lwita nespojí s tím jejich králem a neřekne mu, co se děje? jinak díl se mi líbil, je mi líto Seba, taky dufám, že to přežije a buse spolu s Rik a Tae v pohodě :)) jinak, já chci taky takového velkého chlupatého měkkého plyšáka na mazlení :3  to musí být luxusní se mu zahrabat do kožichu a ještě si užívat toho tepla :))) docela to Leitě závidím :) těším se na další dílek, co se stane a co a nima bude :)

7 Any Any | 4. července 2014 v 22:04 | Reagovat

[6]: jj, senátor je pěkný syčák a vbc se nechová jako správný otec a správný senátor říše upírů...zajímá se jen o sebe a své blaho...no a Leita se nemůže spojit s králem, protože nemá jak. Momentálně je v rukou Treye a bude to bude to muset s ním zvládnout..a neboj, určo to s holkama dobře dopadne :) a neboj, takového plyšáka si jednou pořídíme :D co ty na to?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama