6. Bratři, kteří přicházejí s celou pravdou

13. července 2014 v 4:37 | Anies |  Na pírkách nebes

6. Bratři, kteří přicházejí s celou pravdou


Potichu vyběhla poslední schody do nejvyššího patra, byla celá zadýchaná, když tak letěla tam a pak zase zpátky, takže se opřela o zábradlí, aby chytila dech, ale jen, co se podívala na dveře do Tobiasového bytu, strnula a potichu se vydala k polootevřeným dveřím. Jemně do nic zatlačila a objevila se v chodbě, kde po špičkách přešla k rohu stěny, aby nakoukla, kdo je uvnitř. Napadlo ji, že by zavolala policii, přece jen nemohla vědět, kdo se tam vloupal a mohla pak litovat, až by se zvědavost zvrhla ve snahu zachránit si vlastní život před lupičem, který by ji viděl. Všimla si stínu, takže neznámý pachatel byl jen kousek od ní, nakoukla za roh. Na prahu mezi chodbou do obýváku a kuchyně se skláněl nějaký muž, na nic nečekala, popadla první věc, co měla po ruce, což byla porcelánová váza a přetáhla jí neznámého muže po hlavě. Klesl k zemi a naštvaně zakřičel.

,,Ježiši...kdo to sakra...?" nasupeně vyskočil a bleskurychle se otočil na útočníka, náhle však strnul. Před ním stála vyděšená dívka, očividně z něj měla strach, nejistým krokem couvala a snažila se udržet tělo v jistém postavením, ale klepání jejího těla se nedalo přehlédnout.

,,Kdo jste? Co chcete?" vyděšeně pípla a podívala se mladému muži do očí, které prvně plál vztekem, teď jen překvapením.





Přemýšlel, jestli se má prozradit, ale když tak zapřemýšlel více, nehodlal se u tu výhodu toho tajemného ukrást. Mohl si z ní vystřelit, ale plán mu překazily přibližující se kroky, Tobias, který ještě před chvíli seděl na střeše, se nyní rychle vracel do chodby ke kuchyni, proto ho legrácka přešla a promluvil na dívku před ním, ta se ještě bála.

,,Co myslíš? Kdo bych tak mohl být?" jen, co to dořekl, odstoupil do prostoru mezi kuchyní a obývákem, kde bylo dostatek místa. Podíval se dívce do tváře a ukázal své pravé já. Nad jeho rameny a hlavou se objevila dvě jasně zářívá křídla jako samo slunce, všimla si, že tomuhle orlovi vyrůstají křídla z místa na lopatkách, Tobiasovi vyrůstaly kousek pod nimi, mohla to poznat, protože tenhle orel stál k ní bokem, pak nechal svá pírka spálit na troud, když se měnil zpět do lidské podoby. Podíval se na dívku, která stála zcela překvapena, možná i trochu zděšena tím zjištěním, že je tady další orel.

,,Michael, ty musíš být Claire." podal ji ruku na přivítanou, se zamračeným výrazem sledovala jeho ruku, kterou k ní napřáhl na uvítanou, ona ale nehnula ani brvou, jen se mračila, ale i tak jí to slušelo, to musel uznat.

,,Michaeli! Co to...panebože, to byla váza po babičce, proč si sakra...?!" Tobias se zasekl za Claire, ta sledovala bedlivě jeho bratra. Jeho nahněvanost se proměnila v nejistotu, toho si všiml i Michael.

,,Možná by si nás měl seznámit ty, bratře." Michael se otočil na patě a přešel do kuchyně, kde si vzal hrnek s čajem do ruky, přičemž se opíral o kuchyňskou linku.

,,Claire, tohle je můj mladší bratr Michael. Ví o nás dvou všechno, v tomhle tom má více znalostí než já, proto jsem ho požádal o pomoc a taky-"

,,By si měla vědět, že se pro tebe všechno změní a to již brzy..." za jejími zády se objevil další cizí muž, leknutím nadskočila při neznámém hrubém mužském hlase. Otočila se za sebe. Za ní stál o hlavu vyšší mladík s nic neříkajícím pohledem, měl docela bledou pleť a to doplňovaly temné uhlově černé vlasy sestříhané podobně jako ty Tobiasovy, akorát tenhle muž je měl po bradu dlouhé, jeho oči byly čokoládově hnědé a jen od pohledu naháněl strach. Dívka klopýtla a narazila do pevné hrudi Tobiase, který ji sevřel u sebe v bezpečné náruči.

,,Dovol, abych ti představil mého dalšího bratra, Trevora." Claire se podívala jeho bratrovi do očí, ty ji bedlivě zkoumaly, to se jí nelíbilo, a tak se schovala za tělo muže, kterému věřila nejvíce.

,,Zdá se, že se mě bojíš. To jsem opravdu nechtěl, ale když to tak cítíš, nechám tě na pokoji...prozatím." podíval se chladně na svého bratra, který skrýval dívku za sebou. Trevor pokývl na Michaela a zmizel v chodbě a pak jen slyšeli, jak leze na střechu, kde se usadil a už o něm nevěděli.

,,Promiň, on tě nechtěl vyděsit, on je prostě takový děsivý pro každého a k tomu, co řekl. Nevšímej si toho, to bylo mířeno spíše na mě." pohladil dívku po rameni, ta jen přikývla a otočila pohled k Michaelovi, který je bystrým orlím zrakem neustále sledoval a hodnotil? Nebyla si jistá, ale pak si ho prohlédla lépe. Byl stejně svalnatý jako Tobias či, jak si všimla, jako Trevor, všichni tři byli bez trička, takže jí to lákalo k podívání se na jejich nahé hrudníky. Michael měl krátké blonďaté vlasy, které se místy třpytily jako paprsky slunce. Jeho oči byli modrozelené stejné jako Tobiasovi, oba si byli podobní, jenom Trevor z jejich skupinky bratrů malinko vyčníval. Všimla si, že Michael si mírně geluje ofinu nahoru, to se jí taky líbilo, byl prostě dokonalý a hrozně sladký. Nejvíc se však zamilovala do jeho úsměvu, nutil ji se smát taky, ale pak se zasekla. Proč takhle přemýšlela? Co se to s ní dělo? Podívala se na Tobiase a snažila se zamaskovat svůj zmatek, ale on ji prohlédl.

,,Právě proto bychom si měli promluvit, ale nejdřív si s tebou popovídá Michael." Tobias ji pohladil po ruce a pak je nechal o samotě v místnosti. Claire se otočila zpět čelem k nejmladšímu z bratrů a čekala, co se bude dít dál.



,,Posaď se. Dáš si něco na pití, či k jídlu?"

,,Ne, díky, raději pojďme rovnou k věci." Claire si sedla k jídelnímu stolu a tiše seděla na místě, přičemž pozorovala Michaela, který ji tajemně přitahoval něčím neznámým a velmi lákavým. Chytila se za hlavu, tohle už nebylo normální.

,,Claire...?" Michael si sedl ke stolu naproti ní.

,,To nic, jen mě zabolela hlava."

,,To není hlava ani to není v ní. Claire, poslyš, musíme si promluvit. Tvé tělo se nechová, tak jak by mělo, když si ji za partnerku vybere orel, proto bych chtěl odebrat vzorek tvé krve a zjistit, jestli za to můžou drogy nebo tvá nekontrolovatelná schopnost hypnotizéra a jen doufám, že se nejedná o možnost C, kdy by to bylo dva v jednom, ale bez tvého svolení neuděláme nic, co by ti bylo proti srsti."

,,Pokud vám to všem nějak pomůže a uklidní to Tobiase, tak budiž."

,,Ne jenom jeho." potichu si zašeptal sám pro sebe, tohle naštěstí dívka neslyšela a nechala Michaela, ať si vezme, co potřebuje.

,,Možná to trochu zabolí." podíval se na ni, ale ona jen pokývla a odvrátila hlavu, nedělalo jí dobře, když se na to dívala, proto se otáčela vždy dříve, než na řadu přišla jehla.

,,Vadí ti to?" pobaveně se zasmál.

,,Nedělá mi to dobře." pípla a podívala se na blonďatého mladého muže, mohlo mu být něco okolo dvaceti let a byl dosti přitažlivý. Jeho světlé modrozelené oči se zvedli k jejím právě ve chvíli, když zkoumala jeho svaly na hrudi, jemně si zkousla spodní ret a olízla si rty, měla potřebu a velké nutkání tu kůži ochutnat. Pak si všimla jeho pohledu, jak na ni kouká s povytaženým obočím a sladkým úsměvem na tváři.

,,Jestli se chceš zeptat na to, že tě nějak k sobě poutám, tak odpověď zní ano, ale i ne. Proto si spolu musíme promluvit, ale nejdřív se podívám na ten vzorek krve ano?" bylo vidět, že nečeká na odpověď a už vůbec ne na její souhlas, přesto to nějak vyznělo lépe a jí to více uklidnilo, když zjistila, že není tak děsivý jako Trevor a má docela i vychování, což měl i Tobias, jen Trevor jí k nim nějak moc nezapadal, teď to však nehodlala nijak řešit. Podívala se na Michaela, který si položil její vzorek krve na přístroj podobný notebooku, akorát místo klávesnice byla průhledná deska a pod ní nějaké infračervená a jiná světla k tomu, aby rozlouskl všelijaké záhady.

,,Co to je za přístroj?" přisedla si k němu a sledovala, co dělá.

,,Tohle u lidí neuvidíš, je to orlí záležitost, náš vynález. Vlastně je to nová vymoženost, nová technologie. Tenhle přístroj dokáže identifikovat cokoliv z těla orla, člověka či jiných bytostí. Jsou to všechno moderní lékařské přístroje v tomhle jediném, geniální co?" pobaveně se usmál a prsty přejížděl po obrazovce, všimla si, jak se objevila její skvrna krve na obrazovce a pak jedním kliknutím prstem byl uvnitř tekutiny, kde viděl všelijaké provazce v různých barvách.

,,Co značí ty barvy?"

,,Každá něco jiného, ale pro člověka, co nemá vystudovanou medinu je to těžké, asi bych to neuměl vysvětlit tak, aby si tomu zcela rozuměla. Prostě to ber, že je to tvá krev ve 3D." otočil na ni svůj pohled s milým úsměvem, proto mu tu laskavost opětovala a ať už chtěla nebo ne, byla nějakým zvláštním kouzlem nucena mu úsměv vrátit a ještě pohodila vlasy. Její tělo na tohohle muže reagovalo velmi chtivě, připadala si, jako by se ho snažila sbalit, což ona sama nemohla dopustit, ale proč se tedy chovala jako kdyby ano? Proč ji tak moc přitahoval? Zakroutila hlavou, ale to už dostala odpovědi.

,,Dej mi chvíli, pak ti to vysvětlím, tedy, jestli budeš mít ještě sílu si to vyslechnout, protože nevím, jak to vezmeš, ale moc dobře asi ne a teď mám první zprávu."

,,Ano?" Claire se podívala na obrazovku neznámého stroje.

,,Allmedical Z, tak se ta věc jmenuje. Neptej se mě, kdo to vymyslel, ale zkráceně tomu říkáme medi Z. A ta zpráva...no, není to ani jedna věc z toho, není to tebou, ale je to tvým podvědomím a silou orla Tobiase, který si tě vybral."

,,Tomu nerozumím."

,,Já taky ne, ale přijdu na to, jen budu potřebovat více času."

,,Ten mi ale nemáme." za nimi se ozval hlas Tobiase, pána domu. Claire se vesele usmála, když ho uviděla přicházet do kuchyně, vyšla mu naproti, aby ho mohla k sobě přitisknout. Jeho přítomnost a vřelé objetí jí plnili klidem, byla tak v bezpečí, aspoň tak to cítila, jemu mohla věřit. Starší z blonďáků, tedy Tobias Anderson, ji k sobě přivinul a nasál vůni jejích vlasů, potom jí dal lehký polibek na rameno, přičemž se podíval na Michaela, který pokývl chápavě hlavou, věděl, že jeho bratr už nemá čas, i tak to protáhl a bylo jen otázkou času, než si orel vybere jinou dívku nebo zemře, jedna z těchto dvou věcí nastane, pokud se nevykoná potřebné, to věděli, všichni tři.

,,Claire, musím ti něco říct. Musím ti říct pravdu, která mě tížila, ale je načase ti vše vysvětlit."

,,Poslouchám." odsunula se od něj a posadila se na pohovku, kde si sedl vedle ní i Michael, ten byl po její levici a Tobias po pravici, byla mezi nimi nesvá, ale musela to vydržet.

,,Můj orel si tě vybral za partnerku v době, kdy mi nezbývalo moc času do smrti a tím, že jsem tě potkal, jsem to jenom oddálil. Jen zpečetěním pouta lásky mezi námi dosáhnu konečně života beze strachu a budu žít s klidem v duši. Vše se však zkomplikovalo, že si brala drogy a ke všemu si ještě hypnotizér, takže jsem musel počkat, ale dále to odkládat nemohu."

,,Nemůžeš odkládat co?" Claire nechápala, o čem je vlastně řeč, proto se podívala na Tobiase a čekala s klidem ve tváři, až jí poví více.

,,Spojení. Musím se s tebou milovat tři dny a tři noci, pak teprve bude pouto mezi mnou, orlem, a tebou, mou partnerkou."

,,Tři dny a tři noci? Chápu, že si chtěl říct, že to nebude krátké, ale nemusíš to s tím přehánět." Claire se podívala s úsměvem na Tobiase, který se tvářil ale smrtelně vážně, takže její smích rychle pohasl.

,,Och ne...to nebyl vtip. Tobiasi, to je-"

,,Nemožné? Ujišťuji tě, že u orla je ani ti to nepřijde, že je to tak dlouho, sílu ti dá můj orel, tohle je prostě tradice a jediná cesta k navázání pouta mezi námi není."

,,A když řeknu ne? Když tě odmítnu, když odmítnu tvého orla, tebe a všechno, co k tobě cítím?"

,,Nechám tě jít, nebudu tě nutit, Claire, miluji tě a ať se rozhodneš jakkoliv, vždy tady budu pro tebe."

,,Jen do doby, než zemřeš. Tobiasi, ty ji potřebuješ, je tvá jediná naděje na život." Michael se podíval na Claire, která pokývla chápavě hlavou.

,,Myslím, že vím přesně, koho chci." chytila jeho tvář a políbila ho na bradu, spokojeně se usmála, ale on se tvářil pořád vážně a obavy se mu značily i v očích.

,,To není všechno, že ne?" strnula strachem, co ještě musela podstoupit?

,,Pokud se s ním vyspíš, připadne mě a Michaelovi právo mít tě taky, pro sebe a se vším všudy." před ní na druhé straně místnosti se objevil Trevor, který se tvářil neutrálně a ledově klidně stál sledujíc její reakci na jeho slova.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kate a Flow Kate a Flow | Web | 13. července 2014 v 9:32 | Reagovat

s tou vázou to bylo dobré. tři dny a tři noci? ale budiš. Medi Z, takže skoro jako noťas. okey, chápem. Ne Trevor se nám nezdá! je divný. chladný a prostě divný. Trevor nám tak něják nesedí, i ten jeho vzhled. tobias s michalele jsou si skoro podobní, tak prčo on vyčnívá. něco se tam bude dít a to jako něco hodně velkého. *podezdřelé výrazy* ale dílek se ti moc povedl, líbil se nám a těšíme se na další!! :D

2 Anies Anies | 13. července 2014 v 9:37 | Reagovat

[1]: Jop...váza se povedla...no MediZ je zcela něco jiného než noťas, mnohem lepší než cokoliv, co máme zatím vymyšlené...a uvidíte, třeba se Vám Trevor začne líbit potom. On má prostě své sarkastické chování no a ano, vyčnívá oproti bratrům :), což bylo plánované

3 Bai (krteček) Bai (krteček) | 13. července 2014 v 22:46 | Reagovat

Mě se třeba líbí všichni, Michael je takový ten sympatický, nejmladší evidentně usměvavý, Tobias ten prostředni co vypadá jak na neutrální půdě a poslední Trevor, protože někdo z nich musí nahánět strach a respekt :) takže to chápu a svým způsobem jsou podobní bratrům z Velké trojky (Killeni) Resty vysmátý, Torgovi bylo vše jedno a Isiko budil respekt :D ale to je jen můj názor jinak díl byl super, tu Michaelovu vymoženost bych fakt chtěla :'D sice by to s ní v mých schopných rukách dopadlo katastrofálně, ale co už xD no počkám si jak se holka rozhodne, je mi jasné, že to nebude nejjednodušší... :) držím jí palce a budu čekat na další dílek :)))

4 Anies Anies | 13. července 2014 v 22:49 | Reagovat

[3]: Jop, každý je jiný...akorát nevím, jestli jsem tady měla chybu, ale určo si myslím, že zde někde bylo psáno, že Tobias je nejstarší, pak je Trevor a nakonec Michael...a ne, Velká trojka to faakt není, ti měli všichni pár vlastností stejných a někdy se chovali i velmi podobně...a byli si i vzhledově podobní :)...no jsem ráda, že se líbí a počkej si na další..každopádně myslím, že ve středu by sem měl dojít dílek ke Vzkřísení, tak se budu těšit i na komenty tam :D

5 Sun Sun | 22. července 2014 v 22:21 | Reagovat

Pěkná kapitolka, jenom... vemsi, že někoho migneš vázou po hlavě a ten někdo se prostě jenom otočía řekne "ahoj já jsem..." to je trochu nad moji logiku...:D jinak se nemůžu dočkat jak se to bude dál vyvíjet :)

6 Anies Anies | 23. července 2014 v 14:39 | Reagovat

[5]: No, to mělo být spíše pro zasmání se, tak snad to vyplnilo mé očekávání, že to bylo aspoň trochu komické :D a děkuji za komentář, budu se těšit i na další tvé komentíky a postřehy, alespoň si tak uvědomím své chyby :)

7 Sun Sun | 25. července 2014 v 17:44 | Reagovat

[6]:Komické to bylo dost hodně ale taky mírně ...ne nereálné spíš (jak bych to jenom)...tak nějak divné (pro mě divné znamená spíš zájímavé). Ale načem se asi shodnem je, že se babička asi třikrát obrátila v hrobě, když jí rozbila oblíbenou vázu :D

8 Anies Anies | 26. července 2014 v 18:09 | Reagovat

[7]: Jo to jo, a chtěla jsem se zeptat, ty máš svůj vlastní blog Sun? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama