10. Vítej v našem světě

10. srpna 2014 v 14:45 | Anies |  Na pírkách nebes

10. Vítej v našem světě


Bylo brzo ráno, když opouštěl vyhřátou postel od těla dívky, co ležela vedle něj. Michael už byl dávno pryč, a tak se vydal podle jeho pachu, potřeboval s ním mluvit, proto nechal dívku klidně dál spát a sám vyletěl do ulic Paříže, aby našel svého bratra. Našel ho v nedaleké kavárně, kde sedí u stolu s nějakou mladou dívkou a vesele spolu koketují, Tobiase to dopálilo, ale zklidnil své rozbouřené pocity a proměnil se do zcela lidské podoby, naštvaně nakráčel do kavárny, kde si přisedl bez optání ke stolu, kde seděla ona neznámá dívka a jeho mladší bratr.

,,Potřebuji s tebou nutně mluvit, Michaeli." Tobias nasoptěně zasyčel, neměl náladu na Michaelovi výstřelky. Dívka ihned poznala, že by měla zmizet, a tak je tam nechala o samotě.

,,Můžeš mi říct, co blbneš?" byl to překvapený hlas Michaela.





,,Já že blbnu? Claire máš doma a ty tu flirtuješ s nějakou cizí holkou, která ještě není ani hezká a cítím z ní temno." Tobias se mračil, byl opravdu naštvaný, proto Michael zvedl ruce do vzduchu na důkaz toho, že se vzdává a nechce se s ním hádat.

,,Fajn, jsem rád, že si rozumíme. Něco od tebe potřebuji..." ztišil hlas a podal Michaelovi svou prosbu, jeho bratr nejdříve poslouchal velmi trpělivě, ale pak začal něco namítat. Bohužel Tobias ho chytil pevně za ruku a vrátil mu svoji poznámku.

,,Dlužíš mi něco, prosím." věděl, že svého bratra nebude muset tak dlouho přemlouvat, neboť Michael byl tak hodný a tak snadno přemluvitelný, že měl za několik sekund vyhráno.

,,Díky." Tobias se usmál na mladší bratra a vyběhl z kavárny zanechávajíc tam orla o samotě s tou dívkou, teď už mu bylo jedno, co tam s ní má, věděl, že Michael by nikdy neublížil Claire ničím, nikdy by ji nezradil, Michael se do ní zamiloval na první pohled, takže nemusel mít obavy, že by se něco zvrtlo. Nejmladší z bratrů orlů si dopil svoji ranní kávu a s úsměvem na tváři zaplatil i za dívku, která se za ním ještě dlouho dívala, pak se zvedla a šla si svou vlastní cestou, zatímco Michael mezitím běžel k domu, kde bydlel jeho bratr. Vyběhl schody jako nic a namířil si to ke dveřím Tobiase, podíval se, jestli ho nikdo nesleduje a když zjistil, že je tam sám, prošel dveřmi jako duch. Za dveřmi otřásl rameny, nebylo to příjemné, ale už si pomalu zvykal.

,,Trevore? Máme práci, pohni sebou." Michael zavolal na bratra, který se před ním objevil se zamračením a naznačil mu, ať je potichu, jelikož Claire ještě spala.

,,Tak promiň, ona ještě spí? Bože, to se bude muset odnaučit, vždyť je skoro půl desáté." podíval se na hodiny, pak jen zakroutil hlavou a byl připravit všechny potřebné věci k plánu Tobiase.

,,Tak jdeme na to?" Michael se zhluboka nadechl a Trevor jen přikývl na svůj souhlas, oba si mysleli, že na tohle už mělo dojít dávno, ale nyní byl až ten pravý čas, bohužel však asi způsobí šok pro Claire.



Potichu se otočila a něco zamumlala, ruku natáhla na jednu stranu postele, nikoho tam necítila, proto zašmátrala druhou rukou, kde měla najít horké tělo Tobiase, ale ani on tam nebyl, a tak se rozhodla otevřít oči, to však ještě netušila, co spatří. Jakmile byla zcela při smyslech, vyskočila z postele deku obtočenou kolem těla, aby jí nebyla zima a s vytřeštěnýma očima se dívala po místnosti, kde se nacházela. Ústa měla hodnou chvíli otevřenou, pak se konečně vzpamatovala a vykřikla naštvaně.

,,Tobiasi!!!" seskočila z postele na chladnou podlahu, jestli se tomu dalo říkat podlaha. Aniž by něco tušila, tak ji přenesli někam úplně jinam, ale byt to rozhodně nebyl a nějaký nepovedený dům taky ne, možná to ale mělo připomínat dům, bohužel pro ni to bylo hnízdo, což jak se zdálo, mělo být ono. Místnost byla skoro prázdná, jediné, co zde bylo, byla postel, stolek a knihovna. Stěny byly na dotek chladné a drsné, pak zjistila, že se jedná o skálu, nebyly zde ani dveře a jí rychle došlo, kde se nachází. Byla v hnízdě orlů, v jejich domově. Uslyšela rychle přibližující se kroky a dva mužské hlasy, které se hádaly, kdo za ní půjde a budu jí mít co vysvětlovat. Protočila panenky a stoupla si otvoru, kde by vyžadovala dveře, ale bohužel tam nebyly. Sledovala s povytaženým obočím dva orly, jak se přou, kdo podá vysvětlení, ale to už si dívka odkašlala a oba ztuhli. Podívali se na ni a bylo vidět, že jasně chce vědět, co to má být, že je najednou někde úplně jinde a daleko od domova.

,,My...my jsme jen..." Michael nemohl najít slova.

,,Ano, Michaeli?" povytáhla obočí a zvýšila hlas, aby dokázala, že je nyní panovačná a chtěla teď taková být.

,,Já jen...no víš..." hledal dále ta správná slova, nechtěl ji vyplašit, ale to udělal jeho bratr za něj.

,,Prostě jsme tě, když si spala, přenesli do svého domova. Uvědomuješ si, co říkám?" Trevor se podíval do očí Claire, která se při jeho silném mužském hlase zatřásla.

,,Myslíš něco na ten způsob, že jsem ve vašem světě a ve vaší říši orlů? Ne, to mi vůbec nedošlo, ale možná půjdu popřemýšlet, jak se z téhle myší díry dostat!" vztekle se otočila na patě, až za ní zavlály zrzavé kudrny a zmizela jim z dohledu. Michael se zamračil na svého staršího bratra, který jenom rozhodil rukama.

,,Co je? Nic jsem neudělal, ale ano, zase za všechno můžu já, jako vždy." Trevor se taktéž otočil a v rychlosti zmizel v chodbách skály, kde byl doma. Nejmladší z bratrů uvažoval o tom, jestli má jít za dívkou, která si připadá nyní podvržená, zrazena a kdo ví, co si ještě myslela, ale oni to museli udělat, neměli na výběr, otázkou však zůstávalo, jestli to Claire pochopí. Nakonec si povzdechl a vešel na okraj místnosti, kde byla dívka, která seděla na posteli a tiše plakala.

,,Claire...mi ti nechtěli ublížit, ničím, ale museli jsme tě přenést."

,,I bez mého vědomí? Co když tady nechci být, co když jste mi vzali všechno, co jsem měla ráda?" vztekla hodila po Michaelovi polštář, bylo jí jedno, že je orel a může ji jednoduše zabít, bylo jí jedno, kým je, ale věděla teď jedno, chtěla být zase doma a klidně poslouchat nadávky na to, že je čarodějnice, ale byla by aspoň s lidmi, které zná celý život.

,,To by si opravdu chtěla? Claire, oni se na tebe budou vždy dívat jako na něco odporného a něco nenormálního a možná nebezpečného. Nikdy by ti nevěřili a ty se tam chceš vrátit? Skutečně?" Michael mluvil tichým a klidným hlasem, vůbec mu nevadilo, že je vzteklá a zlá, miloval ji, ať byla jakákoliv a to se u něj nikdy nezmění.

,,Já nevím, nejsem si jistá už ničím, ale vím, že tady nechci nýt. Neznám to tady, neznám vás, neznám nikoho, jak mám věřit?" podívala se slzami v očích na blonďatého mladého orla, který se zatvářil zmučeně, když ji viděl takhle utrápenou. Přisunul se k ní blíž a objal ji.

,,Já vím, že je to těžké, ale pouto mezi námi je silné, není ucelené, ale je silné, sama to cítíš, že nám můžeš věřit, nám všem i Trevorovi. Milujeme tě a vždy to tak bude, nedovolíme nikomu, aby ti ublížil, ale asi bychom měli popřemýšlet nad tím, jak tě ochránit před námi. Nechtěli jsme ti způsobit bolest, opravdu ne." dal jí pusu do vlasů, zvedl se a ještě než zmizel, otočil se k ní a dal jí utěšující slova.

,,Pokud by si chtěla opravdu tak moc zpět, nezbude nám nic jiného, než tvé prosby vyslyšet, ale slib mi, že zvážíš všechny okolnosti a všechny své možnosti. Kdyby něco, jsem hned vedle." naposledy jí věnoval svůj sladký úsměv a zmizel jí z očí, když zašel do kulaté místnosti, kde předtím stáli s Trevorem a hádali se. Claire se svalila na postel a tiše plakala, byla bezmocná, nemohla dělat nic ani přemýšlet nemohla, nešlo to. V životě si toho vytrpěla už dost, ale tohle byla rána od někoho, kde jí totálně změnil život a nechal ji v tom samotnou. Tobias zmizel a bylo mu jedno, jak se cítí, i když musel cítit její stesk a smutek. A když by ho nejraději uškrtila, přece jen ho milovala, jejich pouto bylo velmi silné, přesně, jak řekl Michael.

,,Přesně, jak si řekl, Michaeli." sama pro sebe si špitla a schoulila se v dece do klubíčka a pomalu usínala v hnízdě orlů, v domově Trevora, Michaela a Tobiase.

,,Teď tě potřebuji a ty tady se mnou nejsi, tak kde jsi?" dotkla se svého boku, kde ji předtím zarýval drápy, když se spolu poprvé milovali. Vzpomínala na jeho silné ruce, které ji zahřívaly vždy až u srdce, přála by si ho mít teď u sebe, ale věděla, že to není možné, on byl bůhví kde, zbýval jí tedy jenom Michael s Trevorem, ale je vyřeší, až se probudí, musela si ještě odpočinout.



Konečně byla opět na nohou, vesele se protahovala, pak si všimla přichystaného oblečení na kraji postele. Cítila pach Michaelového těla, každý z těch tří orlů měl svou mužskou vůni a ona každou rozeznala velmi dobře. Oblečení jí sedlo na míru, ještě aby ne, když to bylo její vlastní oblečení, jak později zjistila. Měla černobílé žabky, k tomu riflové otrhané kraťasy a bílé tričko se zavazováním za krkem. Našla i své hygienické potřeby ve své tašce na všelijaké holčičí drobnosti jako byly gumičky, voňavky, žiletky, řasenky a další ženské potřeby. Vlasy si načesala na bok, tenkými malými sponkami si je sepnula, aby je měla přes jedno rameno a pak mohla jít na obchůzku jejich domova. Vyšla z oné místnosti, kde předtím spala, necítila z ní žádného ze svých mužů, nebyl to pokoj ani jednoho. Dostala se do místnosti, kde se předtím hádal Michael s Trevorem, teď si tuhle část prohlédla lépe. Byla to obrovský kulatý a prázdný prostor, kde nebyl nic jiného, než napravo jedna chodba někam dál do srdce jejich sídla a po levici byla obrovská průrva, obrovský otvor, kterým museli přilétávat a vylétávat. Kousek od toho otvoru byla menší průrva, oddělena od větší skálou, takže to vypadalo jako skalní okno. Přešla k okraji skály, vlasy jí povolily a vlály na všechny strany, čerstvý horský vzduch jí ovanul a ona mohla cítit krásnou vůni přírody okolo, cítila krásnou vůni lesa, ta jí lákala ze všeho nejvíce, nic moc ale neviděla, protože byl pod skálou obrovský mrak, ten však ale záhy zmizel a ona vzdychla tou krásou, když se dívala, kde žijí orlové, jejich říše jí uchvátila hned na první pohled. Všude po její levici a pravici pokračovala takhle krásně pískově zbarvená skála a všimla si i mnohých otvorů, kde svítila světla a mihotaly se siluety ostatních obyvatel. Skála se několik desítek metrů stáčela do oblouku, takže neviděla, co přesně leží na severovýchodě. Na východě viděla obydlenou skálu, to už zjistila, na severu se někde v dáli lesklo něco obrovského, ale na pohled přitažlivé, jen nevěděla, co to je. Na jih pokračovala dále skála, byla neuvěřitelně obrovská, takže odhadovala, že budou mít hodně sousedů. Na jihovýchodě se lesklo uprostřed lesa velké jezero a dál na východ pokračoval les a musel pokračovat i dál až za horizont, dál však nedohlédla, ale přesto si připadala jako v říši snů a pohádek, které nejsou skutečné.

,,Ale tohle je skutečnost. Vítej v našem světě, Claire..." kousek za jejími zády se ozval známý mužský hlas, jen se usmála a dál spolu pozorovali tu nádheru krajiny, která by se dala pozorovat roky a nikdy by to neomrzelo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 lucifalka lucifalka | Web | 10. srpna 2014 v 15:42 | Reagovat

dalsi moc hezky dil moc se mi to libilo ale asi bych je take chtela uskrtit zato ze by me nekam prestehovali.

2 dominka dominka | 10. srpna 2014 v 18:31 | Reagovat

Moc pěkná doufám že za chvíli bude další kapitola :-D

3 Bai (krteček) Bai (krteček) | 10. srpna 2014 v 19:46 | Reagovat

*-* Já tam chci takyyy!!! :33 takový dokonalý výhled, úplně jí to závidím!!! :3 pojedem tam, žejo?? :'D Jinak Trevor to prostě zase zabil xD nj,můj oblíbenec prostě xD a to jejich hnízdo, hmmm... mají tam taky tu koupelnu ve skále?? Víš ne? :'D ale stejně, probudit se úplně někde jinde, než kde sem usnula, tak si v první chvíli myslím, že sem buď náměsíčná, nebo se umím teleportovat xDD prostě super ! těím sa moc na další dílek :)))

4 Kate and Flow Kate and Flow | 10. srpna 2014 v 20:17 | Reagovat

Krááááásssssnýýýýýý dílekkkkk. *_* souhlasíme s Bai ten výhled!! závidíme jí to.... no no Trevor.. něco pořád...neřešit XD ale super dílek!

5 Anies Anies | Web | 16. srpna 2014 v 10:23 | Reagovat

[1]: Jo to asi každý a nezapomeň mi hodit ten odkaz na tvůj blogík, těším se, co tam nového objevím :D

[2]: Ahoj, dominko, orlové vycházejí výdy v neděli a Vzkřísení každou středu, ale od září počítejte s tím, že se to změní, protože každý týden bude vycházet jedno z toho :)

6 Anies Anies | Web | 16. srpna 2014 v 10:29 | Reagovat

[3]: Toš kdo by jim takovou krásu přírody a jejich sídla nezáviděl, co? A divím se, že sis oblíbila Trevora, myslela jsem že si na blonďáky nebo ne v tomhle příběhu? A jo, mají tam každý svou koupelnu,a le většinou chodí do jezírka, které tam mají :D a rozhodně se těš na další díleček :), ten by se ti mohl líbit

[4]: Díky jsem ráda, že se líbí díleček a pořád nevím, co Vám na tom chudákovi Trevorovi nesedí :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama