close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

12. Vše se vymyká kontrole

24. srpna 2014 v 14:50 | Anies |  Na pírkách nebes

12. Vše se vymyká kontrole


Claire rychle přeběhla k bezvládnému tělu mladého orla, který nejevil známky života. Klekla si vedle něj a hladila ho po zlámaných křídlech.

,,Tím ho do původního stavu nedostaneš." Tobias se podíval vražedně na Trevora, který mu zamračení opětoval, ale přešel k dívce, která se skláněla nad Michaelem a sledovala jeho rychle chřadnoucí tělo. Trevor chytil opatrně Claire za ramena.

,,Claire, pojď. Tady teď nepomůžeš." ale dívka mu odporovala, zakroutila hlavou a zapřela se silou, nehodlala se od Michaela, byť jen na chviličku, vzdálit. Oba muži se na sebe bezmocně podívali, ale nakonec nechali mladou dívku v blízkosti bratra.





Oba věděli, co dělat. Znali první pomoc a možná i víc, jak si mohla všimnout, nejspíš je sám Michael naučil dost o záchranářství. Netrvalo jim to dlouho a měli svého bratra pod kontrolou, přenesli ho spolu do jeho pokoje, který se nacházel nedaleko od obrovské jeskyně, kde přistávali, když se vraceli z nebes. Claire šla s nimi a i když ji chtěli odvést, vzepřela se jim a oni oba dva hleděli do jasně žlutých očí plné vzteku.

,,Moc se nevztekej, máš na tom taky podíl." Tobias ji dál nepřemlouval a dál se s ní taky nechtěl bavit, momentálně na to neměl náladu, na nic. Málem přišel o bratra, protože se Trevor rozhodl zabít a Claire mu to nechtěla dovolit. Prošel z Michaelových komnat do chodby, která vedla od jejich místnosti, kde přistávali a pak se vydal dál do hlubiny jeskyně. Kousek od Michaelových komnat byla kuchyně s jídelnou a společným obývacím pokojem. Kuchyň byla spojená s jídelnou, kuchyň byla z ebenového dřeva a styl byl vybrán do moderna. Od vchodu se táhl kuchyňský bar s kuchyňskou linkou, který byl dlouhý až do půlky jeskynního prostoru, tvar kuchyně byl do čtverce, takže naproti baru byla varná deska s digestoří a vedle stála obrovská lednička s mrazákem. Jídelní stůl byl naproti baru a obývák byl až za jídelnou. Byl tam velký gauč potažený šedou kůží a pak byl prázdný prostor a plazmatická televize vsazena do skály, místnosti byly všude obrovské, to bylo jejich sídlo. Tobias si vzal z ledničky vychlazené pivo a zapnul si televizi v obýváku, kde se uvelebil na gauči a sledoval zprávy z jejich říše, dokud se neozvaly mužské kroky. Za jeho zády se ozval odkašlání, Tobias se nemusel otáčet, kdo jiný než jeho mladší bratr by si přišel vyslechnout, co měl na srdci.

,,Tobiasi, já vím, že-"

,,Ty víš? Ne ty nevíš! Ty nevíš vůbec nic. Vždycky si myslíš, že víš všechno nejlépe, ale opak je pravdou!" jeho bratr začal křičet, měl toho za dnešek tak akorát dost a ještě mu přibily starosti kvůli Trevorovi a jeho pokusu spáchat sebevraždu, která mu nevyšla.

,,Já do toho nechtěl namočit nikoho kromě sebe. Copak si myslíš, že bych chtěl, aby se Claire něco stalo?" teď už byl i Trevor mírně rozdrážděn a to nebylo dobré znamení, schylovalo se tak jen ke rvačce mezi nimi, ale bratrská rvačka by se ztrhla v boj o život.

,,Je mi jedno, co jsi chtěl a co ne, ale prostě si do toho Claire namočil a taky Michaela, který málem přišel o život. Víš ty co, jestli se chceš zabít, tak prosím, je to tvoje věc, ale ať přitom nezraňuješ i ostatní." Tobias dál sledoval televizi a snažil se ignorovat přítomnost svého bratra.

,,Jasně, ono je vždycky všechno kvůli mně, vždycky za všechno můžu jenom já. To je to nejjednodušší, shodit to špatné na mě, ale já si už zvykl. Tady se nic nezmění, to aby bylo lepší odejít."

,,Jestli odejdeš, tak se nevracej a zapomeň na Claire." vražedný pohled Tobiase se nedal přehlédnout, ale Trevor se jen škodolibě usmál a nechal ho v obýváku, sám si šel pro alkohol do ledničky, musel si něco dát a za pít to, jinak by vyletěl vztekem z kůže, z toho ho však vyrušila dívka, ta stála ve vchodu a dívala se do země. Byla vystrašená a bála se, cítil to z ní. Rozmyslel si směr k ledničce a vydal se směrem k ní, ale to už tam šel i jeho starší bratr.

,,Claire, co se děje? Michael by měl být z nejhoršího venku." Tobias ji pohladil po tváři, ale ona mu uhnula, mračila se.

,,Proč? Proč se vy dva tak moc nesnášíte a děláte si akorát tak problémy?" podívala se na každého z těch dvou a dožadovala se vysvětlení.

,,To jsou spory již z minulosti."

,,Správně, to není zapotřebí řešit." Trevor ji obešel a vydal se cestou ke svému pokoji.

,,Není? Já myslím, že je. Trevore...?" zkusila na něj zavolat a přimět ho tak, ať se vrátí, ale on si šel dál svou vlastní cestou, nevšímal si jejího zmatení z toho, co se děje mezi ním a Tobiasem, proto pohlédla na jeho staršího bratra.

,,Claire, Trevor on-"

,,On, vždycky on? Tobiasi, nevím, o co vám jde, ale je fakt, že podle toho, jak se k němu chováš, tak mi přijde, že vždy za všechno může on!" vykřikla na něj, pak se zasekla. Bylo to poprvé, kdy na něj vůbec zvýšila hlas a zakřičela na něj, chytila se zděšením za ústa, ale Tobias jí chytil za dlaně těmi svými.

,,Claire, nevíš vůbec, co se mezi námi stalo, ale je to minulost a my to nechceme vytahovat. Prostě si jen s Trevorem nerozumíme tak jako dříve."

,,Tak co kdyby ses mu šel omluvit?" navrhla, ale Tobias okamžitě od ní odstoupil a mužsky se zapřel.

,,Ne, to neudělám, nikdy!" téměř zasyčel a nechal ji tam stát samotnou, když i on mizel do svých komnat. Ona tam zůstala překvapeně stát, cítila, že se pouto mezi jí a jejími muži přetrhává. Michael byl v bezvědomí a proto ho necítila tak silně jako předtím, Trevora ztrácela, protože odmítal její společnost, i když by ji on sám chtěl a velmi rád a co se týkalo Tobiase, jeho hněv byl momentálně silnější než láska mezi nimi, musí se zklidnit a pak teprve bude pouto ucelené jako před hádkou. Claire se podívala do stropu a tiše pronesla.

,,Bože, dej mi sílu, abych je nezabila." zakroutila hlavou a vydala se za Trevorem do pokoje. Tobias byl nahněvaný, a tak ho chtěla nechat zklidnit, ale s Trevorem to mohla být poslední slova, protože jak slyšela, hodlal je opustit a to nechtěla, čím dál tím více mezi ní a jím rostlo pouto, které měli díky Tobiasovi a tomu, že byl jeho bratr orel.



Nemusela jít dlouho, šla z kuchyně na jednu jedinou chodbu, která tam spojovala všechny pokoje, a když ušla několik metrů, zabočila doprava, kde se vydala úzkou uličkou, až došla do velké místnosti, bylo to jako předsíň, zcela prázdné, ale krásné. Strop jeskyně se třpytil, jako by pod ním bylo jezero a tohle byl jen jeho odraz, ale byla to skutečnost. Nikdy nic takového neviděla a bylo to magicky nádherné, že se dívala několik minut na strop a párkrát se ho dotkla, aby se ujistila, že je to jen nějaký přelud, ale cítila ze stropu vlhkost. Pos svýma nohama ale měla suchou zem, takže se nemusela bát, že si promočí oblečení. Chtěla se vydat otvorem do další místnosti, ale celá místnost, kde stála se ponořila do tmy a jen odraz neviditelného jezera se leskl na stropě a vydával tak jediné světlo, které zářilo tou tmou. Claire užasla, pootevřela ústa, ale to už ji pohladila po jemné kůži na líci drsná dlaň.

,,Neuvěřitelně přitažlivé, že ano?"

,,Ano, neuvěřitelně." přitakala jeho hlasu, otočila se na místo, kde měl stát, ale nic neviděla ani necítila. Někdo jí poklepal na rameno, ale i když se otočila tam, zase nikoho neviděla, pak jen ucítila dotek na její bok. Znovu se otočila a viděla ve tmě siluetu Trevora, který vyskočil ladně do otvoru jeskyně a stál mezi touhle magickou místností a další osvětlenou síní. Podíval se na ni a natáhl k ní ruku, usmála se a ochotně jeho pomoc přijala, nakonec však skončila v jeho náruči. Prošel další jeskyní, kde byla různá železná pouta, okovy, meče, luky se šípy a další bojové nástroje nebo také věci, které sloužily nejspíš i k mučení.

,,Má specializace, promiň. To si neměla vidět, omlouvám se." prošel do místnosti vlevo od místnosti s mučícími nástroji, dostal se do svého pokoje, kde postavil dívku nohama na zem.

,,To je tvůj pokoj? Je tak..."

,,Temný?" dopověděl to za ni, sledoval jen její mírné přikývnutí, přesto si prohlédla jeho komnaty. Byla to jeskyně, která měla jako jediná téměř krvavě rudý povrch, jen sem tam jí zdobily černé pruhy, vypadalo to, jak by krvavá stěna plakala v podobě černých slz. Naproti vchodu měl velkou postel s černými pokrývkami a nad rámem postele byl černobílý obraz, kde byl zobrazen boj orlů proti panterům. V levém rohu pokoje měl malou skříňku a nad průchodem byla televize, jinak zase nic moc.

,,Proč to máte tak holé?" Claire se otáčela po pokoji a sledovala Trevora, který se opět usmíval.

,,Prázdné, tak to počkej, až uvidíš tohle." rukou přejel po stěně, kde byla jen malá skříňka a barevná stěna skály se změnila ve skříně, potom se objevil další stolky naproti stěna postele a po pravici tam, kde přejel rukou, se skála rozestoupila a Trevor stál na jejím okraji, byla tam průrva, kterou se sem dalo přelétat a zase odlétat.

,,Páni..." vydechla úžasem, myslela si, že ji nic moc už nepřekvapí, ale jak zjišťovala, měla stále, co objevovat.

,,Ochranná kouzla, kdyby nás chtěl někdo napadnout." Trevor vrátil zase všechno zpět do původního stavu a přisedl na druhý konec postele, z pod které si vytáhl sportovní tašku a začal si do ní skládat věci. Dívka si myslela, že to nemyslí zcela vážně, ale jak se zdálo, tak byl rozhodnutý odejít.

,,Kvůli Tobiasovi?"

,,Ne, kvůli tobě." podíval se jí do očí, ty jeho se leskly krvavě rudou barvou, byl zcela odlišný od svých bratrů a to ji možná přitahovalo ze všeho nejvíc.

,,Proč kvůli mně? Udělala jsem snad něco, co-"

,,Ne, ne...nic si neudělala, Claire, ale já nemůžu být někde, kde pro mě není místo. Bratrům překážím a ty se mě budeš aspoň trochu bát, vždycky tam zrnko strachu ze mě bude a sama to víš. Nechci, aby ses bála, ale taky se nechci dívat, jak si tě mí bratři užívají a teď nemyslím jen sex, myslím to všeobecně. Není zde pro mě místo, musím jít." Trevor se začal dál balit, ale to už se k němu přitáhla a ruku položila na tašku, kde si balil věci. Zasekl se v pohybu a otočil pohled zpět k ní, měla v očích bezmoc a zklamání, možná i zradu. Nebyl si jistý, co všechno má v jejích krásných hnědých a upřímných očích vyčíst.

,,V mém srdci je místo, kam patříš a když odejdeš, tak mi vyrveš část nejenom z něj, ale i ze samotné duše. Nechoď, prosím, zůstaň." žádala ho o to. Trevor si jen povzdechl a vstal z postele, přičemž si prohrábl vlasy rukou.

,,Claire, ty mě nemiluješ, nemůžeš. Neznáš mě, nevíš, co jsem ve skutečnosti zač a takového by si mě nechtěla. Nedělej si to těžší a mě taky ne, akorát se nám to vymyká a nebo se to teprve vymkne." bylo vidět, že ho trýzní, ale musel jí říct, proč nemůžu zůstat.

,,Tak mě nech, ať tě poznám. Trevore, já tě chci poznat. Nejdřív jsem se tě hodně bála, ale po spojení Tobiase a mě, jsem ucítila i mírné pouto k tobě a chci, aby bylo ještě silnější. Jsi můj ochránce, bojovník, potřebuji tě, to víš, ale nemohu tě přemlouvat, sám musíš vědět, co chceš." uložila mu tam dýku, kterou si přichystal na posteli, pleskla do tašky a s mírným vylouděním úsměvu se dala na odchod, ale to už ji chytila silná ruka, ta si ji přitáhla k tělu. Dívala se tak do dvou červených očí.

,,Víš, co opravdu chci?" naklonil se k ní s chladným výrazem ve tváři.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Xxx Xxx | 24. srpna 2014 v 15:16 | Reagovat

Wow super mooooc by mě zajímalo co opravdu chce? ;-) :-D

2 Anies Anies | 24. srpna 2014 v 15:36 | Reagovat

[1]: Ahoj, sice nevím, kdo mi zase píše a jestli tě znám, ale nevadí. Třeba mi to příště prozradíš Xxx :D...děkuji a hned v dalším dílečku se dozvíš, co doopravdy od ní chce :)

3 Elfka Elfka | Web | 24. srpna 2014 v 18:54 | Reagovat

dalsi dilecek super uz se tesim uz at je dalsi

4 Anies Anies | 24. srpna 2014 v 21:28 | Reagovat

[3]: Děkuji moc a další část bude zase až za týden :)

5 Kate-chan a Flow Kate-chan a Flow | 25. srpna 2014 v 7:21 | Reagovat

tenhle dil byl super! Kate pomalu ale vazne pomalu meni nazor na Trevora. zda se ze by jejich konverzace se posunula dal? :-D jsme rady ze je Michael tak trochu v poradku. dil se ti vazne povedl

6 Anies Anies | 25. srpna 2014 v 14:03 | Reagovat

[5]: Díky a ještě jednou díky...a jsme ráda, že konečně měníte názor na Trevorka, říkala jsme, že není zas až tak špatný - ne ke Claire :D a Michael je jako šváb, přežije skoro vše

7 Bai :3 Bai :3 | 26. srpna 2014 v 20:18 | Reagovat

,,Bože, dej mi sílu, abych je nezabila." xDDDD silně mi to připomíná průpovídky tvojí babičky xDDD zabité, chlámu se ještě teď :D
Uuuu.... Trevor je prostě boží, sem zvědavá co asi chce, mám takové povědomí, že chce to co každý chlap, ale říct to s takovým pohledem, nejsem si moc jistá, no uvidím xD
Jinak, doufám, že se Michael co nejdřív uzdraví a Tobias se uklidní, nebo lespoň usmíří s Claire :3
Jsem zvědavá c tam bude dál xD těším sa moc :)

8 Anies Anies | 28. srpna 2014 v 9:55 | Reagovat

[7]: No to nemám od babči, to napadlo přímo mne, takže asi budeme tak trochu do rodiny co? :D No a Trevor je Trevor, má své způsoby, které se nedají jen tak změnit...je příliš temný, aby v jeho případě existovalo slovo upřímný a vřelý úsměv. Možná by to udělal jen pro Claire, ale i tak to není zase moc jeho styl :D. A neboj, ti tři ptáci mají výdrž a chuť k životu, že se nedají jen tak lehce zabít. A Tobias je s Claire v pohodě, jen má trochu problémy s Trevorem a naopak :D. Ale tak to, co chce Trevor se dozvíš v následujícím dílu, tak ti doporučuji, aby sis ho přečetla a řádně okomentovala jako já dneska SKIBB :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama