close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

19. Nepřijímám tě

13. srpna 2014 v 14:46 | Anies |  Vzkřísení

19. Nepřijímám tě


Ráno se probudila s klidnou myslí, to bylo poprvé od doby, co jí ublížil otec a její předešlý upíří milenec. Bylo to divné, čekala noční můry a nebo jen strašidelné sny, často se jí zdálo o tom, že je pronásledovaná senátorem a Wastesem, oba chtějí její panenství, ale ona odmítala a dál před nimi utíkala, nakonec ji však chytili a vzali si, co chtěli. Ale dnes v noci neměla žádné škaredé sny, dlouho už si takto nepospala. Otočila se ze sebe. Dominanta ležel a na hrudi mu spala malá Sun, držela se jeho pevné a teplé kůže. Usmála se, nebylo nic krásnějšího, než vidět muže s roztomilým dítětem, když se k sobě tisknout nebo spí spolu. Věděla, že Rob své děti miluje nade vše, byl takový, srdce na správném místě. Potichoučku se zvedla, tak aby je nevzbudila a zamířila ke dveřím, silný hlas jí ale zastavil plány.

,,Kam pak si myslíš, že jdeš...co, upírko?"





Zasekla se a rychle se otočila za sebe. Robova tvář neskrývala úsměv, byl vzhůru a nejspíš čekal, co udělá po probuzení, začínal ji ovládat vztek, ale pak ho ovládla. Vlkodlak byl na ni milý a nijak ji neubližoval, tak by mohla taky projevit jistou náklonnost.

,,Já..jen..."

,,Jen co?" otevřel oči a podíval se do těch jejích. Bohové, pomozte, on mě svádí jenom svým krásným úsměvem. Vienes se musela hodně ovládat, cítila zaškubání v pochvě, sakra...chtěla ho a uvnitř sebe, zavřela oči a ovládla se, ale z toho ji vyrušil jeho tichý smích, vražedně se na něj podívala.

,,Co je ti k smíchu?!" vyštěkla. Posadil se a položil svou dceru na postel, pak se zvedl a přecházel k ní.

,,To je špatný nápad, zůstaň tam, nepřibližuj se...." upírka od něj odstupovala, když šel k ní, nakonec narazila do stěny zády a byla v pasti, jelikož dominanta byl už u ní. Ruce položil na stěnu těsně vedle její hlavy, opíral se tak a taky se nakláněl tváří k jejímu obličeji, byl od ní jenom na pár centimetrů, zavřela oči a povzdechla si, ruku položila na jeho hruď, aby ho udržela od sebe.

,,Nedělej mi to, prosím." podívala se do jeho očí, které byly v barvě hnědé.

,,Nedělat co? Vždyť jsem ještě nezačal." zašeptal k jejímu uchu, otřásla se, chtěla ho v sobě a on to věděl. Na druhou stranu ho chtěla ale taky zabít a být od něj co nejdál.

,,Vím, že mě chceš, tak proč nám oběma nedopřát trochu potěšení? Já se ovládám, ale popravdě nevím, jak dlouho to ještě vydržím. Nechci ti pak nějak ublížit." pohladil ji po tváři, ale ona se odsunula stranou.

,,Dobře, vzdálím se." svezl ruce po stěně a odstoupil o pár kroků, Vienes se po něm natáhla, pak se zase odtáhla, ale Rob ji sevřel pevně u sebe, nehodlal ji pustit.

,,Já už nic nechápu, kdyby si nebyl vlkodlak, pak bych se nechala svézt, ale-"

,,Ale protože jím jsem, tak nechceš, aby mezi námi bylo něco víc než nenávist. Rozumím ti, ale chci ti položit otázku."

,,Ptej se." Vienes strnule stála a čekala, co chce říct.

,,Ublížil jsem ti někdy já? Zabil jsem ti někoho, že mi tak moc nevěříš a nenávidíš mě, tedy pokud nemáš zrovna chuť mě ošukat." povytáhl obočí.

,,Ty si mi nikdy neublížil, kromě toho v tom autě. Ale spousta tvých vlkodlaků pod tebou ublížila mému srdci, proto ta nedůvěra. Robe, já tě nemůže jen tak ze dne na den mít ráda, ale snažím se, věř mi. Líbíš se mi a začínáš se mi dostávat pod kůži, nevím, jak je to možné, nikdy bych si nepomyslela, že si mě vlkodlak vybere za družku a já zatoužím po něm. Mate mě to a nedokážu to tak rychle zpracovat, i když mám někdy pocit, že bych si to s tebou rozdala ihned a kdekoliv." zmučeně se na něj podívala, chytil její obličej do dlaní a podíval se jí zpříma do očí.

,,Já to vím. Si moje družka, takže vím o všem, co se s tebou děje, všechno, co cítíš ty, cítím i já. A teď pojď, někoho ti představím." obešel ji a vyšel ze dveří od pokoje jeho Slunce.



Šli po točitých kamenných schodech někam dál dolů do hradu, Vienes se to nelíbilo, vlkodlačí sídlo jí ubíralo síly a to ji znervózňovalo a on to věděl a jen se usmíval, hrozně ho bavilo ji provokovat.

,,Robe...." řekla ve chvíli, kdy se opřela rukama o stěnu a pak se málem zhroutila k zemi, naštěstí byl velmi pohotový a stáhl ji k sobě do náruče, bylo vidět, že je vysílená.

,,To tě tak moc obírá tohle prostředí o sílu?" začínal mít starosti, když sledoval její přikývnutí, rozhodl se udělat riskantní věc. Použil svou sílu a stáhl obranu hradu, každý vlkodlak to vzdálenosti několik kilometrů to cítil i on to pociťoval ve velkém, bál se o Sun a zbytek dětí, ale kvůli Vienes neměl jinou možnost.

,,Lepší?" podíval se na ni, přikývla a opřela se hlavou o jeho hruď, přitiskl ji k sobě a dál pokračoval v cestě. Konečně došel na poslední patro, byla tam dlouhá chodba a byli tam jen jedny dveře, takže nemohla by zabloudit, kdyby šla sama.

,,Kam mě to vedeš?"

,,Uvidíš." myslí otevřel dveře a světlo ji udeřilo do očí, když je mohla otevřít, spatřila zhruba deset žen. Některé seděli a povídaly si, jiné se zkrášlovaly a zbytek byl u jedné jediné ženy, která ležela na posteli v bolestech, v porodních bolestech. Rob postavil upírku na zem a mírně zavrčel, upozornil tak dívky, že přišel. Všechny se zvedly a sklonily před ním hlavy, ale pak se na něj podívaly a usmály se. Dopředu vystoupila mladá a krásná dívka. Měla po zadek dlouhé rovné vlasy v barvě slunečního světla, oči měla ledově modré a taky chladné. Byla vyšší než Vienes a taky v lepší formě, rozhodně měla hezčí postavu, byla víc krásnější než upírka a Vienes to dopálilo. Tahle dívka byla jenom vlčice, tak proč je krásnější než nějaká upírka? Sama pro sebe si zasyčela.

,,Dominanto, máme pro tebe překvapení." polaskala Roba na krku, upírka se odvrátila, ne že by jí to osobně vadilo, ale nechtěla překážet.

,,Jaké překvapení?" nevrle zavrčel a díval se na ženu, která rodila. Asistovala ji jedna žena, lidská žena, jak pochopila, tohle byli dominantovi milenky a budoucí matky jeho dětí, pokud nějaké přežijí.

,,Tohle..." blondýnka ve věku devatenácti let ustoupila stranou a popostrčila mladou dívenku před sebe. Mohlo jí být tak šestnáct, více ne. Měla zelenomodré oči a krátké hnědé vlasy, které měla sestřižené do mikáda, byla pohledná, ale mladá, přesto měla větší prsa než Vienes a byla lépe vyvinutější jako všechny ženy okolo ní.

,,Všechny ven!" zahřímal svým vůdcovským hlasem. Jeho ,, harém,, ihned uposlechl i upírka byla na odchodu s mladou dívkou.

,,Vy dvě ne!" ukázal na Vienes s mladou dívkou, obě přikývli a čekali. Rob se přesunul k rodící ženě, nepochybně přiváděla na svět jeho dítě.

,,Víš o tom, že je dominanta velmi plodný a hlavně na syny?" pípla k ní dívka, byl to strach, to co slyšela, to nedokázala říct.

,,Ašo...?" Rob se podíval na zmiňovanou Ašu, jeho nejoblíbenější milenka, poznala to podle toho, jak se na ni dívá, jak s ní hovoří a jak se k ní choval, jasné postoje těla, ona musela být první milenkou, kterou si přivedl, takže měla největší práva ze všech.

,,Robe..." naznačila mu pokroucením hlavy, zavřel oči a povzdechl si, pak se přesunul k rodičce. Pohladil ji po čele a držel ji za ruku, netrvalo dlouho a dívka porodila dítě, ovšem ale mrtvé. Aša zabalila dítě do uzlíčku a podala ho strážnému, co stál před pokojem. Upírka se na to dívala s ledově chladným výrazem, bylo jí dítěte trochu líto, ale byla upír, nestarala se o cizí vlkodlaky, kromě těch Robových nejbližších a to byli jeho pravé vlčí děti a hlavně živí potomci.

,,Dominanto, mé dítě-" dívka se snažila zvednout, ale Rob ji opřel o polštář.

,,Šš....lež klidně, Arqio." Políbil ji na čelo, dívka se na něj usmála a pak mu zemřela v objetí.

,,Spi sladce..." opřel si čelo o to její a pohladil ji po tváři, pokud ho to bolelo, tak to nedával najevo, jeho maska byla perfektní. Pokývl na Ašu, ta zavolala muže, aby odnesly tělo.

,,Byla jedna z těch starších, Robe."

,,Já to vím."

,,Měl by si to udělat hned, dokud ještě nemáš spojení, můžeš mít ještě vlka." Aša objala dominantu a on přijal její náruč.

,,Postarej se o to, ať se dostane Arqii a jejímu dítěti náležitý pohřeb, ano?" odtáhl ji od sebe a zamířil k mladé vlčici, chytil ji za paži a položil ji na druhou postel, co tam měly ženy k dispozici. Vienes otevřela ústa, ale pak je zase stáhla, bylo jí jasné, co chce dominanta udělat a taky, že to udělal. Přímo před ní se zmocnil mladé vlčice, rukama si zastřela ústa, ale to už ji Aša chytila za ruku.

,,Pojď, dominanta si udělá své a to co mu náleží a pak ho zase spatříš..."

,,Ne!" byl to Robův hlas, který jeho oblíbenkyni zastavil.

,,Chci, aby se dívala. Měla by to vědět, poznat to. Viděla, jak život skončil, teď chci, aby viděla, jak vlčí život započne." Rob se mračil na obě dvě a pak dál pokračoval v tvrdém a rychlém sexu s dívkou, měl toho za dnešek dost, a tak to neprotahoval, právě když to chtěl ukončit, tak odkryl rameno mladé dívky. Měla tam značku i Vienes to viděla zcela zřetelně.

,,Prosím ne...dominanto ne, dej mi tvé dítě, které budu nosit, ale neoznačuj si mě, prosím..." plakala dívka, ale ne z toho, že si ji vzal, ale měla strach z kousnutí.

,,Je mi líto, ale snižuješ mi šance na potomka a toho já potřebuji za každou cenu. Teď si moje." viděla obrovské vlčí zuby, které se zakously do dívčina ramene ve chvíli, kdy dosáhl orgasmu, zkousl silně rameno a zavrčel. Divoce trhl hlavou, až vyrval mladé vlčici kousek masa z těla, upírka se otočila a vyběhla ven, musela na čerstvý vzduch. Viděla slunce, ale taky věděla, že dominantova moc ji chrání, byla jeho družka, ochrání ji, tak proč musela snést tohle? Bylo jí z toho na zvracení, odklopýtala až na nádvoří, kde se sesunula k fontáně.



Slyšela za sebou kroky, byl to on, jeho pach už znala, našla by si ho všude, ta vůně jeho těla se nedala ztratit. Přisedl si vedle ní, ale ona nezvedla hlavu, nechtěla se s ním setkat pohledem, a tak to vyřešil za ni. Chytil její bradu do ruky a mírnou silou ji zvedl, jeho oči se měnily z modré do hnědé, byl to zase on, ten Rob jakého znala, ale ona pochybovala o tom, jestli ho vůbec kdy aspoň trochu poznala, za několik hodin dokázala o všech zjistit všechna tajemství, ale u něj to byly dva dny a pořád ji připadal úplně cizí, jako by se viděli poprvé.

,,Chceš vědět, proč, že ano?"

,,Co myslíš?" vztekle se na něj obořila a odstrčila jeho ruku z její brady.

,,Arqia umřela a s ní i moje dítě. Vlkodlaci mají jiné způsoby života jako upíři. Naši podstatou je tvoření si pokrevní linie, máme děti proto, aby nás měl kdo zastoupit, až někdo zemře a jelikož vlkodlaci bojují mezi sebou, tak čím více dětí tím lépe. Navíc u dominanty se vyžaduje, aby měl dostatek dětí. Ukazuje to na jeho schopnost...pářit se a zplodit potomstvo dost silné, aby mohli být hodni života ve stínu svého otce."

,,Proč tolik žen, to chápu, ale proč si pokousal to nebohé děvče? Dal si jí do břicha své dítě, to ti nestačilo?"

,,Nejde to tak hladce, jak si myslíš. Vienes, i když si myslíš, že mě neznáš, tak mě znáš celého a se vším všudy. Maximálně mě znáš víc, než já sám sebe za poslední dva dny, neublížil bych jí, ne pokud bych nemusel, ale já neměl na výběr. Musel jsem ji pokousat, kdybych si ji neoznačil měla by to pro ni větší dopad. Každý vlkodlak by si ji mohl chtít vzít a pak by neměla sex se mnou jednou za čas, ale hned několikrát denně pokaždé s jiným mužem. Já to musel udělat."

,,A co tvá družka?" Vienes povytáhla obočí, hněvala se a podle všeho cítila i žárlivost, dost velkou, ale přece jen když viděla, jak to dělá té mladé dívce, trochu i toužila, lákalo jí to, on ji lákal k sobě.

,,Má družka není moje družka oficiálně a když chce vlk tebe a já taky, tak abych ti neublížil, musím někde uklidnit touhu po ženském těle. Vienes, nežárli na ně, ony budou vždy až po tobě a víš proč?" podíval se na ni a ona zakroutila hlavou, tak to dopověděl celé.

,,Protože si má vyvolená žena, stejně vím, že potomky budu moci mít dál už jen díky tobě, ale chtěl jsem to s tou dívkou zkusit. Vidím, jak se tváříš, proto ti ukážu, že mi záleží na tobě a tvých pocitech. Jakmile si budu jistý, že nemá moje dítě, odevzdám ji zpátky jejímu vlkodlakovi a náležitě se omluvím, stačí ti to?" pohladil ji po tváři, ale ona uhnula, byla chladná, cítil z ní jen zlobu a vztek.

,,Je mi to jedno. Dělej si, co chceš, ale netvrď mi, že jsem tvoje vyvolená žena, když se miluješ se spoustou dalších...na celý měsíc si zalezu do pokoje a nemusíš se obtěžovat chodit, stejně bych tě rušila při práci, stačí, když mi pošleš tvého syna, Keise, bude mi lepším společníkem, než si ty." zvedla se a odešla, jen si povzdechl, věděl, že to byla jeho chyba, ale musela to vidět, musela vědět, jak to mezi jeho rasou chodí.

,,Nikdy to nepochopí, nikdy to prostě zcela nepřijme...."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bai (krteček) Bai (krteček) | 13. srpna 2014 v 16:00 | Reagovat

Oh, no tak to je... velice zajímavé, zase se o dominantovi dozvídáme něco víc, že? Ale to mu nemůžeme zazlívat, musí si udržovat pokrevní linii a bez potomstva by byl nejspíš nahraný... ale stejně, díl se mi líbil, zvlášť ten začátek, když mu Sun ležela v náručí, to mi příjde takové miloučké, dítě s tátou :3 ani jsem nevěděla,že Vienes zná Keise... měla bych si zopakovat ty první díly... :/ hmmm, no jsem zvědavá na ostatní jeho potomky, jestli budou mít stejný smysl pro humor jako Sun :) ale myslím, že tatínkovu holčičku nic nepředčí xD uvidíme, co bude v dalším díle, užbse dlouho neobjevil Trey s Leitou, nebo Rikary nadávající senátorovi xD těším se co bude dál xDD

2 Anies Anies | Web | 16. srpna 2014 v 10:34 | Reagovat

[1]: Jop, jop, dominanta je samé tajemství, ale určo nemá ty největší ze všech...a ano, pokud by neměl děti, tak by si o něm mysleli ostatní vlkodlaci, že není schopný mít nástupce a chtěli by ho svrhnout od moci a ano. Je roztomilé, když si takhle představíš chlapa s malým dítětem na sobě :)... a co se týče jeho dalších potomků, tak ty ¨mu bude moci dát už jen Vienes, ale tak uvidíme, jak to s nimi dopadne - já nic neprozradím :P...a neboj, určo by se měl někdy v dalším díle objevit Trey s Leitou a nebo tam bude zase strašit naše dokonalá Rikary :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama