22. Tohle bych nečekal

3. září 2014 v 4:53 | Anies |  Vzkřísení

22. Tohle bych nečekal



Uběhlo několik dní, seděla ve svém pokoji a sledovala dění na nádvoří, tak trávila svůj denní čas. Odmítala jíst, po tom rozhovoru s Robem neměla na nic chuť, jen někoho zabít. Náladu jí zlepšovaly návštěvy Keise, strávili hodně času si vyprávěním a různých věcech, nikdy však nemluvili o minulosti. Vyhýbali se tomu oba dva, tohle téma bylo prostě tabu a tak to mělo být. Keis chodil taky proto, aby ji zkontroloval a požádal ji, ať promluví s otcem, který byl nevrlý a dychtivý po něčím zabití. Prosil u ní za Giroda, na kterého měl dominanta spadeno. Pořád byla ale paličatá, uzavřená v tomhle směru do sebe.

,,Měla by si tedy aspoň něco sníst." řekl při jejich posledním rozhovoru, ona ale mlčela a sledovala déšť, neustále pršelo. Vypadalo to, že je dominanta rozhozený a něco ho tíží na srdci, jí to bylo ale jedno, až do dne, kdy přišla obzvláště podivuhodná návštěva.

,,Ahoj, Vienes...." hlas jako by zazpíval tu nejkrásnější melodii táhnoucí za hlasem, otočila hlavu od okna.





Vesele se usmála, ve dveřích stála Sun. Slunce muže, který se jí dostával pod kůži ve všech směrech, jak ho za to nesnášela. Dívenka se usmívala, její vlasy skoro zářily, byla krásná a všimla si, že má některé výrazy jako její otec, byli si podobní víc, než si kdo myslel. Možná to bylo tím, že ona je neznala, proto si všímala všeho, co vlkodlakům ani nepřišlo za divné či nenormální.

,,Můžu si přisednout?" slušnost měla, otec to vyžadoval a Keis měl stejné vychování jako ona, poznala všechny jeho děti, Giroda, Keise a Sun, jediný, kdo jí chyběl, aby do sebe složila skládačku, byla ta dvě dvojčata, ti dva chlapci. Hrozně moc je chtěla poznat i ona byla z dvojčat, proto chtěla vědět, jaké to jsou dvojčata, když jsou vlkodlaci. Taky měla potřebu zjistit, jestli mají něco ze svého otce. Girod měl tvrdou ruku, silné argumenty a vůdcovské postavení, neměl strach, neznal pocit utrpení, tvářil se tak, jak ostatní chtěli, pokud nevybuchl vzteky, to byla jedna část Roba. Druhá byla Keis, byl si otci podobný ve tváři, i když on neměl strniště vousů, přesto mysleli stejně a chovali se jako by byli jedna duše ve dvou tělech. Sun byla poslední část, co poznala. Usmívala se jako svůj otec, měla i smysl pro humor a oplývala moudrostí, na tak malé dítě až moc. Byla tím dobrem, co bylo v Robovi, ona představovala jeho laskavost, spravedlivost a lásku ke všemu, to měl taky v sobě, přesto stále chtěla poznat ty dvě dvojčata. Věděla, že i oni mají něco ze svého otce, ale žádný z jeho dětí nebyla zcela jeho kopie, žádný z nich neoplýval vším tím, co měl dominanta v sobě, to jim chybělo k postu vůdcovství nad všemi ostatními. Usmála se na Sun a odsunula se trochu bokem, aby si mohla dívenka přisednout.

,,Ovšem, že můžeš...tvá společnost mě potěší." mladá vlčice si sedla naproti upírce do okna a pozorovala s ní dění na náměstí, cítila, že i Vienes miluje déšť a tu temnotu a chlad když prší.

,,Nepoznala jsem doposud tvé sourozence, ty dvojčata. Jak že se to jmenují? Tim a...." nemohla si vzpomenout na jméno.

,,John, to je ten méně bázlivější. Támhle je a za ním je Tim." ukázala z okna na dva chlapce, kteří nalévaly něco na zem vedle místa, kde parkovalo auto jejich otce, vesele si přitom štěbetali a pak si plácli. Uslyšela hlas dominanty a rychle se schovali za malou hromadu kamení kousek od auta, jejich táta vešel z druhé strany, ale pak něco zapomněl, normálně by vylezl tudy, kudy vešel, ale měl na skle namalovanou rozšklebenou držku a když se to snažil vyčistit, kluci zmáčkly nějaké tlačítko, co měli na ovladači, dveře se otevřely a táta spadl na jejich místo, kde to předtím důkladně vytřeli, oba se začali smát. Rob se na ně se zamračením podíval. Chtěl se zvednout, ale drželo ho to u zemi.

,,Zkus tohle tati, malý dáreček." John podal tátovi dáreček, ten váhal to přijmout, ale nakonec si to s nejistotu vzal, oba kluci uskočili stranou, když to Robovi vybuchl před obličejem, byl tak celý černý, kromě jeho zrzavých vlasů. Tim a John se začali hihňat, protože z toho balíčku vyletěl roj vos, to bylo i na Roba moc. Vystřelil ze země, že na sobě měl vrstvu kamene a pak utíkal pryč i s kupou kamenů z nádvoří na zádech, Vienes se málem vykotila smíchy, přilákalo to Keise, který se pak smál s nimi. Tim se podíval na Johna.

,,Já ti říkal, že to mělo špatný účinek."

,,Blbě kecáš."

,,Ne, mělo to vybuchnout dříve."

,,A já ti říkám, že později. Nerozumíš tomu."

,,John, zní jako zvon. To bude tím, že si tak dutý jako zvon."

,,A Tim, to je jako Pim, třeba kdyby si chtěl cvrnknout do toho tvého malého pindíka." John si založil ruce na hrudi. Tim zavrčel a vrhl se na bratra, nakonec vznikl chumel a nebylo rozeznat, který je který, ale to už se nad nimi objevil jejich otec. Naklonil hlavu na stranu a odkašlal si. Oba chlapci ihned vstali a oprášili se.

,,Jééé, tati, ty už si tady?" řekli sborovým hlasem.

,,No ano, čekali jste někoho jiného?" zamračil se na ně.

,,Já ti říkal, že blbě nekecám. Kdyby to bylo dříve vypuštěno, tak to mělo lepší efekt." Tom špitl směrem k Johnovi.

,,Tatííí...vítej doma. Už jsme se báli, že nepřijedeš a neuděláš...." nestačil to doříct, neboť oba dostali malý pohlavek.

,,Přesně tohle, to by nám chybělo, ale pořád ještě máme ten plán B a-"

,,Johne!!!" otec nespokojeně zavrčel a rukou naznačil, ať jdou, oba poslušně sklopili hlavy a tvářili se jako dvě největší nebožátka. John se ale přece jen otočil.

,,Ale tati, já to už stihl udělat. Určitě se ti to bude líbit a pochválíš mě za to."

,,Za co?" Jen, co to dořekl, ozvala se rána jako z děla a skála se začínala bortit, zasypala dva vlkodlaky a otce jenom po kolena, vražedně se na ně zamračil, ale oni věděli, že ho se bát nemusí.

,,Ouvej...já ti říkal, dej to více doprava, že ta nálož otce nevezme sebou."

,,Sákriš..asi jsem to blbě vypočítal, ale co? Jdeme na další nálože...?" spiklenecky se John usmál na Tima, který se uculil stejně jako jeho bratr. Táta se objevil rychle za nimi a chytil je za uši.

,,Tim a John, dva malý ďáblové, co si hrají s věcmi, které jim nepatří do ruky. Alou do pokoje a máte zaracha." poslal je do svých pokojů, chlapci si přesto ale špitli mezi sebou.

,,Příště ho už ale dostaneme."

,,O to se snažíme, již od doby, co jsme začali chodit."

,,Noo...to je právě to. Jednou sakra musí spadnout k zemi, dostaneme ho." John už střádal další past na dominantu, ten si jen povzdechl a podíval se do okna, kde měla pokoj upírka. Seděla na parapetu a smála se tam s Keisem a Sun, jakmile ho zahlédla, smích přešel v nic neříkající pohled, rty stáhla do rovné linky a odvrátila se od něj.



Na cestě potkal Keise, zastavil se a usmál se na otce, pak propukl v hlasitý smích. Rob se na něj zmučeně podíval, říkal tím ,, jako kdybych mohl za ty dva uličníky ,,. Keis mu na to odpověděl.

,,Co sis udělal, to máš, papí. Je to tvoje, tvoje semeno, tak se s tím smiř."

,,Já jsem se s tím smířil, ale ještě jsem se nenaučil s tím žít." když řekl, s tím žít, myslel dva své syny, které doopravdy zplodil.

,,Sun je s Vienes?"

,,Jo, ty dvě si padly do oka, skvěle si rozumí. Staly se z nich kamarádky."

,,To jsem čekal, jedna jako druhá. Ty dvě se hledaly, až se našly." protočil panenky a šel do svého pokoje, kde si dal sprchu. Smyl všechnu špínu a když scházel po schodech dolů, přiběhl za ním jeden muž.

,,Chce s vámi mluvit váš syn, jde o Giroda."

,,Řekni mu, že to bude muset počkat." Rob se o tom nehodlal dál bavit. Přišel do pokoje upírky, ale nikdo tam nebyl, úplně strnul hrůzou, rozběhl se po sídle.



,,A teď vyskoč, výš." Vienes držela ruku ve vzduchu s klackem, když seděla na stromě a nechala mladou vlčici, ať se snaží chytit klacek.

,,Nejde ti to co? A za mnou nahoru nemůžeš." provokativně se usmála. Sun ji vzala zadní chodbou ven do lesa a na čerstvý vzduch. Obě ale vytrhly ze zábavy rychle přibližující se kroky, obě se otočili, ale to už upírka seděla dole na zemi a někdo ji držel za lem trička, ohnala se po vetřelci drápy, ale on chytil její ruku. Jeho oči byli světle modré, plné vzteku.

,,Zbláznila ses?!" vyštěkl na Vienes.

,,A jako proč?" vysmekla se mu z ruky.

,,Ohrozila si mou dceru! Možná si to neuvědomuješ, ale mám dost nepřátel i mezi svými, mohli vám ublížit!" byl naštvaný, ale díky jeho strachu o svou dceru a i o ni.

,,To není můj problém, já si je nenadělala." odsekla mu, bylo vidět, že ho tím dostala. Udělal jeden krok k ní, ale Sun ho zastavila, vycenila zuby a zavrčela na svého otce, podíval se na ni a pak na upírku, vražedně ji probodával pohledem, pak se otočil na Sun.

,,A ty, si jí mohla říct, že jsem ti zakázal chodit někam bez dozoru. Naštvali jste mě, obě dvě. Mohl vám někdo ublížit, baby nerozumné." konečně se uklidnil a protřel si obličej rukama, pak zajel rukou do vlasů a poškrabal se na hlavě, pak se na ně přece jen usmál.

,,Tohle už mi nedělejte, měl jsem strach." otočil se a nechal je na dešti, obě byly mokré, proto ho dohonily, Sun se natiskla na otcovo tělo a Vienes na to její. Bylo jim tak tepleji, i když měla upírka mokré vlasy s oblečením a malá celý kožich. Došli do pokoje Vienes, tam si sundala oblečení, zůstala jen v podprsence a kalhotkách. Rob na ni otočil pohled, spokojeně se usmál. Nemohla si toho nevšimnout, stejně jako Sun, ta si jen povzdechla a s protočením panenek odešla pryč, ještě předtím se ale oklepala na svého otce. Setřel si kapky vody z tváře, upírka se pochichtávala. Pohled otočil na tác s jídlem, ani se ho nedotkla.

,,Nic si nesnědla, vůbec nic nejíš. Ukaž!" přešel k ní a zkusil její tep na krku, pouze se zamračil, upírka stáhla jeho ruku, pořád ji ale držela.

,,Nic mi není, zatím jsem v pohodě."

,,Možná to tak vypadá, ale tvé tělo uvnitř vypadá jinak." podíval se jí do očí, byly plné hladu, málo z toho bylo i po něm, usmál se na to. Věděl, že upírka odmítne jídlo, a tak to vyřešil po svém, vždycky byl o krok před ní a musel být ten mazanější a to on byl. Rukou s ostrými nehty si rozřízl krk, odkud se vyhrnula horká krev, Vienes ihned zbystřila své lovecké instinkty, oči změnily barvu do zelenožluté barvy, chtěla lovit, jeho. Nesnažila se bránit, šla si pro ni, objevila se před ním a špičáky projela do jeho krku a když ho to bolelo, cítit její rty na svém krku, nemohl se ubránit zasténání. Hlavu si položil na její rameno a nechal ji, ať si bere jeho sílu z těla. Byl její a chtěl ji mít u sebe, což bylo problém, ona to nedovolila. Jakmile měla dost, střetla se s jeho pohledem, setřela si krev z úst, pak od ní odstoupil.

,,Plná života, co?" usmál se, se strachem v očích na něj pohlédla.

,,Vienes....kdybych mohl, tak se změním, ale jsem už příliš starý a starého psa novým kouskům nenaučíš. Snažím se, dělám, co můžu, abych ti vyšel vstříc, ale neulehčuješ mi to. Čím víc se snažím, čím dál se od tebe držím, tím je to horší. Vše se zvyšuje, láska k tobě, pocit tvojí ochrany a především touha po tvém těle."

,,Když jsi naštvaný, děláš to tvrdě?" zkoušela ho.

,,Záleží, jak moc a o koho se jedná, proč se ptáš?"

,,A kdyby šlo o mě?" hrála si s ním, zamračil se.

,,Kdyby si chtěla, abych to tak dělal, tak bych to tak udělal. Vienes, nevím, kam míříš tentokrát. Ohledně té dívky se nehodlám bavit, promiň...." byl na odchodu, ale ten příkaz ho zastavil, byla to spíše prosba, cítila to stejně jako on, chtěla to jako on a potřebovala to jako on.

,,Robe, ošukej mě."



Možná se Vám to bude zdát divné, ale tahle písnička se mi zde hodí těmi slovy, které obsahuje...tak doufám, že si ji alespoň užijete, protože je nádherná a snad spříjemní čtení :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Elfka Elfka | Web | 5. září 2014 v 13:19 | Reagovat

to sem necekala ze tohle Vienes rekne sem zvedava na jeho reakci

2 Anies Anies | 5. září 2014 v 15:38 | Reagovat

[1]: Jop jop..tahle upírka je plná překvapení...a tak to se odzvíte až v dalším díle, jak to vše mezi nimi dopadne :)

3 Bai-Batia Bai-Batia | 14. září 2014 v 15:27 | Reagovat

ten pocit, když si rodič a tvoje vlastní děti, navíc dvojčata, se tě snaží jen položit na lopatky xD dokážu si představit náplň jejich dne no a nakonec se ti ještě ostatní tvoje děti vysmějí xDDD když se Sun u něj otřepala tak to taky zabila a jak se mu Keis vysmál tak to už sem se válela po zemi s ním xDDDD prostě zatím nejlepší díl, taková dvojčata bych fakt na jeho místě nechtěla, ale je fakt, že je to jeho semeno. By mě zajímalo, jestli tohle mají taky z něj xDDD tuhle střelenost xD jinak chválím, slovo šukat je v tomto článku jen jednou :D dostaneš za to medaily xDDD ne, dělám si prdel, ale stejně, chlámu se tu od začátku až do konce xD když si to představím :D :D :D :D no prostě tady chcípám, doufám, že tam Tim s Johnem budou častěji xD těším sa co bude dál :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama