25. Bortí se mi veškeré plány

15. října 2014 v 4:59 | Anies |  Vzkřísení

25. Bortí se mi veškeré plány



Již skoro svítalo, ale oni neměli dost. Pořád si hráli s tím druhým, oba to potřebovali, ukojili svou potřebu po všem, ale upírka žádala nejvíc krev. Ráno byla vysílená a dlouho nic nejedla, tu jeho krev spotřebovala rychle na energii do noci, kdy si spolu užívali. Dominanta ležel na jejím těle a líbal ji na rty, nešlo o nic víc, jen si vyměňovali polibky mezi sebou, Vienes se to s ním začalo líbit, líbilo se jí s ním vlastně úplně všechno, nic mu neodepřela a on dělal totéž. Konečně se po dlouhé době odtrhl od jejích rtů, byl nenasytný po těch ústech.





Polaskal ji po krku, když někdo zaklepal na dveře, Rob věděl, kdo to je a proč přichází, zdálo se ale, že upírka nepostřehla klepání, byla tak moc zabraná do toho, jak ji líbal, že to neslyšela. On ale nechtěl odejít, ne od ní, když ji měl v hrsti a tam, kde ji chtěl mít, proto tomu nevěnoval pozornost a dál si s ní hrál, jenže to se už otevřely dveře a do pokoje vtrhl Keis.

,,Tati, já chápu, že-" zasekl se, protože si všiml Vienes, která zapištěla a schovala se za Robovo tělo, aby nebyla tak obnažená a k pozorování. Dominanta se zamračil na syna, vzal deku a svalil se s ní na upírku, ta se zachichotala a dala mu dlouhý polibek, pak teprve stočil pohled k synovi, který se tvářil neutrálně, jako by nic neviděl, byl taktní syn a Rob byl za to vděčný.

,,Otče, dnes máš-"

,,Já vím."

,,Jak ses tedy rozhodl? Jak se rozhodl dominanta?" Keis pokrčil obličej, až se mu na něm objevily vrásky.

,,Rozsudek vynesu až na místě a teď běž, neruš mě. Jestli sis nevšiml, tak mám na práci jiné věci."

,,Chápu, že uspokojení tvé družky je důležité, ale je to tvůj syn, měl by si-"

,,Já sakra vím, přestaň mě poučovat, vím, co se má udělat." zavrčel nevrle na syna, vyděsil tím upírku, která sebou cukla při jeho zvýšeném hlase, objal ji okolo ramen.

,,Ty se mě nemusíš bát, miláčku. To nebylo na tebe, to bylo na mého drahouška." sarkasticky pronesl a podíval se na Keise, ten na něj udělal stejný ksicht a odešel ke dveřím, tam čekal na otce.

,,No jo, už jdu. Dej mi aspoň pět minut."

,,Pět minut ani o minutu déle." než stačil zavřít dveře, letěl na něj polštář, který po něm hodil dominanta.

,,A drzé je to. Ccc..slyšela si ho, on mi určuje podmínky, no není to vrchol?" Rob vyhodil rukama, ale smál se u toho, myslel to ironicky. Vienes se začala chichotat.

,,Není, on je totiž celý po tobě. Je tvou kopií. Syn jako otec." svalila se na postel a smála se, když ji spražil zamračeným pohledem. Překulil se na ni a jemně ji kousl do kůže na krku, neměl ostré zuby, tak to mohl udělat. Upírka spokojeně zapředla, prsty zajela do jeho vlasů, rukou projížděla jeho nagelovanou ofinu. Usmál se na ni a vylezl z postele, dívala se na jeho pozadí, měl ho pěkné i přes oblečení, ale tohle bylo teprve to pravé. Pevný zadeček, silné záda se svaly na nich, ty široká ramena, zkousla se do rtu. Posbíral svoje oblečení, oblékl se a podíval se na upírku, která ležela roztažená přes celou postel s přikrývkou kolem těla a s úsměvem se na něj dívala.

,,No, vstávej. Ty jdeš se mnou."

,,Cooo?? Nééé, já chci po té dlouhé noci odpočinek a pak chci-"

,,Taky bych se celý den válel a ke všemu s tebou, ale měla by si se mnou jít. A pak...no, pak ti můžu dopřát to, co včera."

,,Ty si hrozný, myslíš na něco jiného?"

,,Po včerejší noci? Ne, teď na nic jiného nemyslím..." zasmál se, myslel to ironicky, ale vysloužil si hozený polštář na hlavu, uhnul se a vyplázl na upírku jazyk.

,,Vedle, zlato...měla by si mířit přesněji."

,,Ach jo!!! Nenávidím tě."

,,To si křičela v noci mnohokrát a vždycky si mě v sobě svírala a nechtěla si mě od sebe pustit, takže...?" rozhodil rukama, provokoval ji a bavil se tím. Odešel z pokoje se smíchem, ale smál se jen do doby, než zahlédl Johna s Timem, jak dávají za zadek staré vlčici dynamit.



Oba chlapci si plácli a s rozzářenými očičkama plnýma napětí, jak to dopadne, skočili za nejbližší stůl a pozorovali, co se stane, až to vybuchne. Jejich otec si to dokázal domyslet, ta žena se lekne, div že nevypustí duši. Objevil se za nimi a vytáhl je za uši do stoje.

,,John a Tim, už zase vy dva?!" vzal ten dynamit a chtěl ho hodit z okna na nádvoří, kde nikdo nebyl, ale výbušnina se mu přilepila k ruce a nechtěl dolů, takže máchal ve vzduchu rukou, ale dynamit držel.

,,O tisícovku, že mi to spálí ruku." John zašeptal k Timovi.

,,Spíš ho to jen začerní."

,,Tak přijímáš?" John nevrle zavrčel na své dvojče, on přikývl a oba si vzali 3D brýle a nastrčili popcorn k dynamitu, který vybuchl otci na ruce. Oba se na sebe usmáli a pak i s popcornem utíkali pryč.

,,Dvojčata!!!" Rob řval přes celý hrad, ale jeho dva uličníci byli už dávno v tahu, kdo by taky šel dobrovolně k otci, který vás potrestá, oni rozhodně ne. Dominanta se podíval na své tělo a oblečení, ruku měl jenom naštěstí černou a celou, ale oblečení mohl vyhodit. Z pokoje vyšla upírka a když ho uviděla, tak nevěděla, jestli se má zhrozit nebo se smát.

,,Od každého něco." poradil jí a sundal si oblečení. Vienes se začala šíleně smát, dvojčata se jí líbili den ode dne víc, neměli chybu a měli dobrý smysl pro humor, ale kdyby měla být na místě Roba, asi by je zabila, přesto jí to přišlo komické a k smíchu.

,,Hahahá..jen se směj." ironicky se zasmál a odešel si pro nové rifle, když se vracel, podrazil jí nohy, až vyjekla, ale chytil ji do náruče a odnášel si ji přes celé jeho sídlo, všichni vlkodlaci se zastavovali a dívali se na svého pána, jako by se zbláznil a ono to tak částečně bylo doopravdy, málokterý vlkodlak se zamiluje do upírky nebo vlkodlačice do upíra.



Procházel dolů pod hrad, do tajných cest a do žalářů. Cely měly vybudované i pro svůj druh, byly ze stříbra a měly tam i nástroje na mučení vlastní rasy, Vienes se otřásla, on to cítil, přitiskl si ji více ke hrudi, aby se nebála těchto prostorů.

,,Klid, Vienes. Ty jsi v bezpečí, tobě nikdo neublíží, máš moji ochranu, ochranu dominanty."

,,Pořád mi tohle všechno přijde jako sen."

,,Co přesně myslíš?" podíval se na ni, jeho oči byli jasně modré, od doby, co si ji vzal tvrdě, tak měl zbarvené oči do modra. Byl naštvaný, nebyl ve své kůži, cítila to na něm, něco ho nutilo k vzteklosti.

,,Jen, že jsem byla ta jedna z dcer senátora, ta méně významná a teď? Jsem zajatec u vlkodlaků, s kterými se kamarádím a s jedním...spím. Zamilovala jsem se do vlkodlaka, tak to by mě v životě nenapadlo, pořád si říkám, proč zrovna já ze všech upírek a ze všech vlkodlačic."

,,Protože ty si jedna, jedna jediná dcera senátora, kterou mohu milovat. Můj vlk si tě vybral za družku a svěřím ti malé tajemství. I kdyby si tě nevybral a já tě potkal a dala by si možnost tě přesvědčit, že ti nechci ublížit, tak by ses mi líbila i tak. Zálusk bych na tebe měl, to si piš." poprvé od doby, co ho něco tížilo a byl nevrlý, se usmál.

,,Robe, co se děje?"

,,Cítíš to na mě, viď? Jdu do žaláře, kde drží mého syna. Girod se mi vzepřel, porušil pravidlo, které jsem stanovil a pak znásilnil upírku a ke všemu to je dcera upířího senátora, bude za to pykat, ale nejvyšší trest dostane za něco jiného." bylo vidět, že se o tom nechce bavit, a tak oba mlčeli. Dorazili před silné železné dveře, tam ji postavil nohama na zem, dveře se na jeho rozkaz otevřely a oni vstoupili dovnitř. Vězení bylo pro vlkodlaka malé, byla to dlouhé místnost na délku. Na druhém konci místnosti se ozval smích, byl to Girod. Seděl na zemi s končetinami přikovanými do stěny. Svíraly i jeho krk, tak ho lépe ovládali, když se chtěl vzpírat, Vienes se zděsila, tohle, že by udělal Rob svému synovi? Takový nebyl, určitě ne. Podívala se do jeho tváře, byla to nenávist vůči synovi? Ne, ale zloba a opovržení ano, jako by říkal ,, ty nejsi můj syn,,. Girodovi černé vlasy byly mokré a spadaly mu do tváře, kde se lepily, ze stěny na něj kapala voda, jako i na jiných místech, bylo tam vlhko a zima, dokonce i na upírku. Oklepala se a přistoupila blíže k Robovi, jeho teplo dosáhlo až k ní a díky jeho vzteku měl teplotu ještě vyšší, jakmile se ale přiblížila, jeho vztek se pomalu vytrácel, dokázala ho zklidnit, přesto bylo vidět, že chce zuřit. Podíval se na upírku, jeho oči se měnily do oříškově hnědé, mrkl na ni a pak přešel na metr k synovi.

,,Víš, proč tě tady držím a proč bude tvůj trest hodnocen jako vyšší?"

,,Ano, otče." zaprskal, byl tak vzpurný a divoký, sálala z něj nenávist, zloba a chtíč po svobodě. Byl tak dominantní, že si myslela, že je dominantní silou vyšší než Rob, ale to bylo nemožné, přesto byl Girod uchvacující, nikdo se nedokázal postavit dominantovi, ne tak vztekle a bez strachu, nebál se síly dominanty, ale nebylo to kvůli tomu, že byl jeho otec. Kdyby mohl, tak ho vyzve na souboj a zakousne se do otcova masa, zášť z něj přímo pulsovala. Oba se na sebe dívali, Girod neuhýbal pohledem a zavrčel na otce, ten se napřáhl.

,,Ne!" byla to upírka, kdo se ozval. Oba se k ní otočili, Girod se začal smát.

,,Zdá se, že má pro mě slabost. Co říkáš, chtěla by si znovu ošukat? Určitě bych to dokázal lépe než otec, krásně bych do tebe zajížděl, líbilo by se ti to, dokážu být i jemný, když chci, ale nejdříve by si musela otevřít tu tvoji vlhkou-" nedořekl to, neboť ho Rob silně udeřil přes tvář, Vienes se zděšeně podívala na dominantu.

,,Od teď budeš brát Vienes, jako by byla jednou z nás a vyšším postavením jak ty. Odvést!" zařval Rob a zpoza dveří vystoupili dva obrovští a svalnatí vlkodlaci, chytili dominantova syna a vyvlékli ho ven. Zrzek se podíval na upírku a vyvedl ji za nimi. Objevili se na balkoně nad schody před vstupními dveřmi do jeho sídla. Byla tam celá jeho rodina, Sun byla na pokraji pláče, Keis ji musel držet v náruči a utěšovat ji. Dvojčata stáli zticha a při přiblížení se upírky k nim, se odsunuli, až je musel otec zastavit hlasem.

,,Nehodlám mít nějaký proslov, prostě vykonejte můj rozkaz. Jen řeknu svému synovi. Za své prohřešky a za vztažení ruky na mnoho žen a upírek včetně mé Vienes, mé družky, budeš potrestán o to přísněji." upírka se na něj podívala, teď už chápala, že kvůli ní dostane horší trest, protože byla dominantova družka, proto odsoudili Giroda k větší bolesti, bylo jí z toho zle. Když už chápala vlkodlačí způsob života, rozhodla se Girodovi odpustit, po sblížení s Robem zjistila, že i ona volá po sexu a udělala by pro to cokoliv, jen aby utišila tu bolest a strádání, chápala, proč to udělal a navíc jí to přišlo nespravedlivé. V té době ještě nebyla dominantova družka, tohle nebylo fér, bylo jí z toho smutno a do breku, jeho syn ji bude nenávidět ještě víc, bude to připisovat jí.

,,Nevěděl jsem, jak tě potrestat, tak jsem to vyřešil jinak. Tak, aby si nemohl ublížit dívkám a sám se uspokojit." Rob se mračil.

,,Ne, ne...to neuděláš, tati, to ne." Girod skoro zezelenal, ve tváři měl strach a v očích zděšení.

,,Ale ano, nechám tě vykleštit, když za to pykají i jiní vlkodlaci, proč ne ty? Jakým způsobem se lišíš od těch ostatních, když si provedl ještě horší činy?" dominanta se zlobil a všichni přítomní to viděli a cítili. Pokývl na muže, kteří přivázali Girodovi ruce a nohy, sundali mu kalhoty, vlkodlak se jim vzpíral.

,,Robe, to nemyslíš vážně, že ne? Neuděláš to, že ano?" Vienes byla bělejší než obvykle a bylo jí na zvracení.

,,Myslíš, že ne? Tak to mě znáš málo." stočil pohled ke Girodovi a pak vzal své děti dovnitř, pak na ni zavolal ode dveří. Ona ale zakroutila hlavou a vyrazila proti vlkodlaků, co drželi Giroda. S vyceněnými špičáky se na ně vrhla, vlkodlaci se ihned po ní ohnali, v tu chvíli začal zmatek.

,,Vienes...!!!" stačil jenom zakřičet, nic jiného neměl nárok stihnout, nemohl zakročit, meč už byl jen kousek od jejího temene hlavy. Poslední, co viděl, byl její pohled s krvežíznivýma očima a úsměv na tváři.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elfka Elfka | Web | 15. října 2014 v 10:03 | Reagovat

vuci Girodovi mi to prijde prehnane a sem zvedava co se stane z Vienes tak hezky to mezi nima zacalo klapat a jiskrit

2 Bai Kitsunekabu-chan >^.^< Bai Kitsunekabu-chan >^.^< | 15. října 2014 v 18:09 | Reagovat

na poprvé se koment smazal -.- kurva -.-

nom, upřímně, nějaký podobný trest jsem pro Giroda čekala, ne uplně takový, ale na téhle úrovni... jakože si nebude moct zašukat... Nestavím se k tomu nejspíš nijak, neboť mě Girod jako postava nevadí, vlastně tohle bylo asi po třetí, co jsem o něm četla, mám krátkou paměť, ale to tu neřešme :D Jinak se zase omlouvám  moc, moc moc, že píš po až tak dlouhé době, ale sama nestíhám, u mě taky články nevychází a vypadá to, že budu schopná sem zajít a přečíst si něco jen ve středu, promiň... :/ U mě už nic moc až na oznámení nevychází, tím pádem upozorňuju že můj blog přechází do takového polovičního režimu pozastavení... ale zpátky k příběhu :D dvojčata mě jako obvykle dojala k slzám, doufám, že se s Vienes sblíží :)
A co se Keisovi podobnosti s Robem týče, někdo na něj musí být celkově podobný a já myslím, že on je ten pravý :D Takže se těším na další dílek (doufám, že tentokrát se koment už uloží) a u mě nic moc nečekej, opustila mě můza, svině jedna nevěrná -.- těším se co bude dál :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama