19. Opouštíme svůj domov

19. listopadu 2014 v 5:06 | Anies |  Na pírkách nebes

19. Opouštíme svůj domov



V průběhu několika minut se jejich slovní zápasení obrátilo v silnou hádku, kdy si každý hájil svoje. Claire ho nařkla z toho, že si o ní myslí, že je blázen, ale ona sama přece ví, co viděla. Naopak on se snažil jí vysvětlit, že jí nenazval bláznem a že ví, co tam cítí.

,,Necítil jsem tam nikoho, Claire mám jako orel dobrý čich."

,,Jo a já jako člověk možná nemám tak bystré oči jako orel, ale mám podle všeho vyvinutější mozek." zaprskala vztekle a hodila po něm talíř, kde měla jídlo. Uhnul a z kuchyně se ozval jen jeho vítězný hlas.

,,Vedle, zlato." pak následoval mírný smích.





To už ale dívka vybuchla, vztekle vstala z pohovky a zuřivě se vydala do kuchyně, naštěstí se jí do cesty postavil Tobias a sevřel ji u sebe.

,,Pusť mě, já toho tvého vypelichaného bratra puštíka vykuchám."

,,Je to orel." namítl Tobias, ale ona jen vyhodila rukama do vzduchu, aby pochopil, že teď má poslední slovo ona.

,,Miláčku, si naše partnerka a to my muži tě ovládáme. Nevzdoruj nám." políbil ji lehce na krk, ale ona se od něj odtáhla.

,,Jinak co?" založila si ruce na hrudi a zamračila se na něj.

,,No, víš, jak trestají orlové své vzdorovité ženušky?" sledoval její zakroucení hlavou.

,,Dělají je tak dlouho, až je prosí, aby přestali. Vždy se neudělají do nich a jako partnerka orla by tě tohle mučení velmi velmi štvalo." Tobias ji jemně kousal do krku, ale Claire se od něj odtáhla s mírným úsměvem na tváři.

,,Za prvé nejsem vaše ženuška, za druhé nejsi jediný chlap, kterého mám k dispozici na sex a za další jsem hypnotizér a zapomínáš, že to já můžu přimět tebe, aby si prosil o uvolnění od bolesti a jiných věcí." vítězně se usmála a divoce se přisála k jeho krku, kde sevřela jeho kůži do zubů.

,,Au, to není příjemné."

,,Já vím, protože tě škádlím a jako každý chlap se nemůžeš ovládnout, aby si mě nechtěl, že ano, miláčku?" dravě ho políbila na rty a pak se odtáhla a nechala ho tam jen tak stát, zatímco ona se šla umýt do jezírka, kde předtím byla s Michaelem a taky to byla chvíle, kdy mu byla nejblíže a taky asi naposledy. Vzala si čisté oblečení, které ji sehnal Tobias. Udělali jí vlastní místnost, kde měla ženská potřeby jako oblečení, boty, řasenky a další. Taky tam měla vlastní postel, kdyby nechtěla být ani s jedním z nich a potřebovala samotu. Přišla k jezírku, sundala si oblečení a skočila do vody. Vynořila se a podívala se vzhůru k stropu skály, kde svítily jasně žluté světlušky. Usmála se a sledovala, jak k ní pár sletělo. Natáhla k nim ruku a jedna jí přistála na dlani, kde si na chvíli sedla a pak opět vyletěla do vzduchu.

,,Prý si dneska viděla nějakého záhadného muže." několik metrů za ní se ozval mužský hlas a ona se za ním rychle otočila. Neviděla na něj, jelikož byl schovaný ve tmě, kde nedopadalo světlo z pochodní v jeskyně, ale poznala jeho hlas, a tak dále zůstávala v klidu.

,,Trevor mi však nevěří a Tobias se zdržuje hlasování, ke komu se přiklání." odplavala dozadu a opřela se zády o okraj skály v jezírku. Hlavu si na ni taktéž položila a tiše relaxovala. Nemusela otvírat oči, aby věděla, že se k ní přibližuje. Poznala to, neboť cítila větší příval tepla ve vodě a pak cítila, že se nohou jemně otřel o její nárt. Naklonila hlavu doleva a střetla se s jeho pohledem.

,,Co chceš, Michaeli? Protože já ti už nerozumím. Nejdřív mě od sebe odháníš a nechceš mě u sebe a teď ses ke mně přiblížil zatím na nejbližší vzdálenost, jakou si od doby, co jsme byli tady, ochotný snášet. Takže o co jde?"

,,Opravdu musím něco chtít, abych nemohl jen tak vedle tebe být?" Michael se na ni taktéž podíval a sledoval její jemnou tvář s mokrými rezatými vlasy, co jí spadaly na záda. Michael k ní natáhl ruku a chytil její tvář do své silné dlaně, natočil její hlavu k sobě a přiblížil se k ní rty. Tentokrát se dotkl, dlouze ji políbil a odtáhl se od ní, ale ona se k němu naklonila a přitáhla si ho k sobě. Nechal se ovládat, byl už takový, přesný opak svých bratrů. Ona ho objala kolem boků a začala ho vášnivě líbat, což jí taky oplácel. Zajížděla dráždivě do jeho mokrých blonďatých vlasů a on ji hladil po zádech. Čekala, kdy ho přestane bavit, aby ho ovládala a nemusela čekat dlouho. Michael ji po pár minutách otočil a jemně ji přitlačil k okraji skály. Ruce jí dal za hlavu, kde je i držel, zatímco on líbal její rty a krk. Hladil ji po stehně, které si držel u svého boku, líbal ji na rtech, ale ubíral na vášni a pak se jen lehce dotkl jejích rtů, načež se odtáhl. Claire se zvedla a objala ho zezadu kolem hrudi.

,,Takže ses přestal už zlobit?"

,,Nevím, ale vím jedno, že pokud je to možná naposledy, co tě uvidím, tak si chci pamatovat tvé polibky, tvůj dotyk, tvou vůni, tebe celou." cítil, jak se od něj překvapeně odtáhla, proto se k ní otočil čelem.

,,O čem to mluvíš, Michaeli? Ty někam odjíždíš?" sledovala jeho přikývnutí.

,,Víš, já ti věřím, když si říkala, že si dneska někoho viděla, protože já toho dneska taky viděl dost. Dneska, když si odešla, za mnou přišel Rive, ať se jdu na něco podívat. A věř mi nebo ne, ale ty mrtvoly ožily. Měli všichni oči panterů, pak jsem si teprve všiml, že na těle se jim objevuje jejich kousnutí. Měnili se a já tam stál, díval se a nic nedělal, když je zabíjeli. Zabíjeli vlastní lidi." bylo vidět, že Michael toho měl opravdu za dnešek dost a viděl toho až příliš. Claire se k němu přitáhla.

,,Ššš, ty za to nemůžeš, nemohl si nic dělat. Kdyby je nezabili, pak by oni zabili vás." dala mu pusu na hruď.

,,Jenže oni byli nevinní. Nikdy nikomu nic neudělali a kdo řekne jejím rodinám, jak zemřeli? Jak jim chce někdo říct, že jim jejich přátelé podřezali tepny na krku?" podíval se na Claire, která očividně nevěděla, co se stane, když panter pokouše orla.

,,Když nás napadne panter a pokouše nás...tak buď zemřeme, nebo se začneme měnit v jejich otroky, posloucháme jejich rozkazy a skoro vůbec neuvažujeme. Staneme se jedněmi z nich."

,,Ale proč musíš odjet?"

,,V hlavním městě se objevila nemoc, proti které nemají lék a neví, co to je zač. Naši tam umírají ve velkém, takže naše rada mě tam poslala, abych pomohl doktorům to vyřešit. Slyšel jsem, že tam mají i problémy s obranou města, král nemá dostatek stráží, takže nevím, jestli neodvolají i Trevora. Ale Tobias by měl zůstat." Michael vylezl z jezírka a oklepal ze sebe vodu. Claire se zasmála a on se na ni podíval s povytaženým obočím.

,,Co je?"

,,Jen že ty černý trenýrky ti sluší." usmála se a vylezla z vody ven. Podívala se po svém ručníku a oblečení, ale nebylo na místě, kam věci položila. Dala si ruce v bok a otočila se za sebe, ale to už ji silné ruce zabalily do bílého ručníku.

,,Tobě to taky sluší, ovšem, když si bez oblečení, tak nejvíc." políbil ji na krk.

,,Vy chlapy myslíte jenom na to jedno, opravdu." odtáhla se od něj a vzala mu z ruky své oblečení, co si donesla ze svého pokoje.

,,Jo, myslím na to i já." v průchodu do jeskyně s jezírkem stál Tobias. Opíral se o stěnu skály svou silnou paží a tvářil se docela vážně.

,,Tak běž, ale nezapomeň, Claire. Nemusíš dělat nic, co nechceš." Michael se zazubil šibalsky na bratra, který ho kopl do zadku, když okolo něj procházel.



Seděla tiše na jeho posteli a sledovala svou ruku, kde měla obvaz. Tobias ji zachránil před velkou ztrátou krve, udělal by pro ni cokoliv, aby ji udržel při životě. Věděla, že před ní něco tají a chce jí přimět, aby věnovala pozornost něčemu jinému, než přemýšlení o tom, co jí řekl Michael. Vzal jí z ruky oblečení a hodil ho stranou. Držela si u sebe ručník, ale jeho ruka byla silnější. Podívala se mu do očí, nechtěl ji ublížit, ale věděla, že něco skrývá.

,,Chceš mě přinutit, abych myslela na něco jiného že ano?"

,,Chci, aby si nemyslela vůbec. Ne dnes a ne teď." Tobias měl na sobě župan, ten si sundal a odhodil pryč.

,,Ty se ničím nezdržuješ, že ano?" pousmála se na něj a nechala ho, ať ji přikryje svým tělem. Začal jemně kousat její kůži na krku a rukou sjel mezi její stehna.

,,Tobiasi..." stačilo jedno její slovo a přestal. Zvedl hlavu a podíval se jí do očí.

,,Claire, omlouvám se, ale myslel jsem-"

,,Já vím, dlouho si nezasunul co? Já to chápu, každý má potřebu, ale opravdu teď? Já dneska-"

,,Claire, neudělám to, když nechceš." lehl si vedle ní a nechal ji, ať si opře hlavu o jeho hruď.

,,Chci si s tebou promluvit." Claire ho hladila po svalech.

,,A o čem?" pohladil ji po rameni.

,,Michael odchází, prý možná i Trevor. Mám strach, že odejdeš taky a navíc je nechci pustit." cítila polibek do vlasů.

,,Ano, odchází, jak Michael tak i Trevor a já nemůžu být tady, když oni budou ve městě, kde se může stát cokoliv. Jsme bratři a jsme nejsilnější, když jsme spolu."

,,Ale co já? Beze mne můžete být?" zvedla hlavu a podívala se vyděšeně do jeho očí.

,,Podle toho, jak se ptáš, tak mám pocit, že spíš ty bez nás nevydržíš." políbil ji na nos.

,,Zůstaneš tady, bude tě ochraňovat Rive a zařídili jsme, aby ti společnost dělala i Elen s Miou. To jsou ty dvě panterky." věděl, že chce něco říct, ale to už se podíval na práh svého pokoje, kde stál Trevor. Claire se na něj otočila, všimla si, co drží v ruce. Chtěla se dát na útěk, ale Tobias ji pevně držel. Chytil od Trevora bílý hadřík, co mu hodil a přiložil ho dívce na obličej. Chvíli s ním bojovala, ale nakonec upadla do bezvědomí.

,,Odveleli nás všechny, tady bude v bezpečí i před králem." byl to Michael, ten se objevil po boku Trevora, oba byli sbalení na cestu.

,,My nebyli ti, kdo spali s královou dcerou a ne jenom s jednou, že Michaeli?" Tobias povytáhl obočí, přičemž se oblékal.

,,Díky tomu tvému románku nás chtěl král zabít a teď jdeme přímo do sršního hnízda. A právě kvůli tobě nesmíme vzít Claire, protože král nebo jeho drahé dcery by se chtěli pomstít a zabili by ji." doplnil to Trevor, který se mračil stejně jako Tobias, oba byli naštvaní, ale nezazlívali to Michaelovi. Každý občas potřeboval cítit ženu, bohužel pro ně všechny jejich mladší bratr si vybral princeznu a podle všeho mu jedna nestačila.

,,Nemůžu za to, že se mnou chtěli spát všechny tři." rozhodil rukama.

,,Jo jo, to pak vysvětli Claire. Za tohle tě bude chtít zabít. Navíc je dost majetnická, nebude chtít slyšet, že si měl jinou ženu, natožpak tři najednou." Trevor byl na odchodu, nejdřív Michael schytal ránu ramenem od něj a vzápětí hned od Tobiase, který se mračil úplně stejně jako Trevor.

,,A to jsem měl být nadosmrti panic? Vy jste taky zasunuli, tak co máte za problém?" Michael se na ně otočil s rozhozenýma rukama. Jeho bratři se zastavili, podívali se na sebe a pak se otočili k mladšímu orlovi.

,,Ne, jistěže si mohl šukat s kým si chtěl, ale nemusel si naštvat krále a celé jeho město. Takže teď musíme dát, na kdoví jak dlouho, sbohem naší partnerce." Trevor se vztekle dal k odchodu, ale Tobias ještě doplnil jeho slova.

,,A nebude moci Claire šukat, nebude moci žádnou ženu mít, ksakru tohle mě fakt štve." zachmuřil se. Pamatoval si, že před dávnými lety, když propadl bez naději a byl jen vraždící stroj, co zabil cokoliv a kohokoliv, potkal ženu, která ho dokázala zklidnit a on přestal zabíjet. Věděl, že mít u sebe někoho, kdo tě pozná a dokáže ti ulevit od bolesti a beznaděje, to je pak výhra a klid v duši. Tohle teď jedině dokázala Claire a on ji nemohl mít u sebe, protože jenom tady byla v bezpečí.

,,Jestli se kvůli tobě zblázním, tak si to vypiješ Michaeli." Tobias se pousmál a raději už odešel, jinak by jejich dívku už nikdy neopustil.

,,No, tak honem na cestu. Fargein na nás čeká v celé své kráse." Michael se šibalsky zazubil a vydal se za svými bratry.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Elfka Elfka | Web | 19. listopadu 2014 v 14:04 | Reagovat

no ja byt Claire tak az by se vratili zavrela bych se v te komurce co ji udelali a nejakou dobu snima nepromluvila takhle ji uspat ale zase to ma vyhodu aspon neudela hned nejakou hloupost

2 Anies Anies | 19. listopadu 2014 v 16:35 | Reagovat

[1]: Díky, jsem mos¨c ráda, že mi to ještě vbc někdo komentuje...si můj největší čtenář, víš to? :D děkuji moc, já už ani nestíhám odpovídat na vaše reakce, tak se strašně omlouvám, ale škola nás neustále drtí a ani o víkendu nedělám nic jiného, než že zase něco vypisuji do školy...prostě hrůza!! :D

3 Bai Kitsunekabu-chan >^.^< Bai Kitsunekabu-chan >^.^< | 20. listopadu 2014 v 20:12 | Reagovat

oh, dílku jsem si všimla až dnes... takže se honem dávám do komentování xD

Některé chvilky byly dokonce i na zasmání, ale dílek je velice povedený :D Jsem ráda, že se Michael s Claire usmířili :) byla by škoda, kdyby se hádali ještě dlouho, takhle ji aspoň "opouští" v dobrém :)co se jeho potřeb vykonaných na orlí aristokracii ženského pohlaví týče, to raději nebudu komentovat, ale omlouvá ho fakt jen to, že nechtěl umřít jako panic xDDD
Jinak nwm jak moc bude Claire nadšená z toho, že má být s Rivem a dvěma panteřicema, ještě když ty dvě toho orlího chudáka (teda spíš Elen) naprosto nesnáší xDD
Tohle bude ještě zajímavé, stejně jako setkání bratrů s králem a jeho dceruškami, hlavně pro Michaela, opravdu bych nechtěla být v jeho kůži xDDD his fight! xD
těším se na další dílek, i když příští středu vychází vlkodlaci, že? Nom, na ty se těším taky
Na závěr díl jako vždy bombastický a jen tak dál, rozhodně by byla škoda to zahodit :) dokážu si to celkem živě představit jednou v knižní podobě :3

4 Elfka Elfka | Web | 21. listopadu 2014 v 9:08 | Reagovat

[2]: je tak to ani nevim ze tvuj nejvetsi ctenar to je pro me cest

5 Anies Anies | 23. prosince 2014 v 10:53 | Reagovat

[3]: :D, tak ok no..jsem ráda, že se ti díleček líbil a že ti to přišlo i místy k zasmání...A neboj, Rive s Elen a Claire to nějak zvládnout uvidíš :D

[4]: Jasně že jsi, v poslední době to čteš a pravidelně komentuješ jenom ty. Takže moc díky, ale omlovuám se, že já nemůžu. Pokud chceš, abych něco přečetla či ti opravila, zkus mi to zaslat na mail, hodím ti ho výše k jinému komentu, neboj :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama