27. Změny

12. listopadu 2014 v 5:05 | Anies |  Vzkřísení

27. Změny



Sledoval, jak se ostří sekery blíží k její hlavě, byl moc daleko, a tak mu nezbývalo, než se jen dívat, jak bude upírka usmrcena. Sun se chytila za obličej a přitiskla se ke svému bratrovi, který ji otočil tak, aby to nemohla sledovat. Upírka jen pootočila hlavu k plížící se sekeře a vycenila špičáky, nic však jiného udělat nemohla, proto zavřela oči a čekala na úder. Ten se však nedostavil, otevřela oči a viděla vlkodlaka rozpůleného vejpůl a se sekerou zabodnutou v břiše.

,,Nepřihlížej nečinně a pomoz mi."





Byl to hlas Giroda, který ji zachránil život. Jen se na něj vyděšeně podívala, jeho úšklebek se jí vůbec nelíbil a taky nemohla pochopit, proč jí pomohl, přesto si nechala otázky pro sebe a rychle vyskočila na nohy, neboť se k nim hnali poslední dva vlkodlaci, ti další tři už byli mrtvý. Jednoho zabila ona a ty dva nejspíš Girod, ale ona teď nepočítala, kolik jich zabila. Připravila se na útok zády ke Girodovi a oba vycenily své ostré zuby, dva vlkodlaci se chystali k útoku, ale silný vůdčí hlas to všechno zastavil.

,,Dost!" oba vlkodlaci okamžitě poslušně sklonily své hlavy a odstoupily o několik kroků dozadu od upírky s Girodem. Vienes se otočila za hlasem, viděla Roba, jak k nim kráčí pomalým krokem a mračí se, jeho oči zářily světle modrou a sem tam mu probleskly do jasně žluté, takže ho částečně ovládal i vlk v jeho těle. Věděla, že je naštvaný, cítila to z něj a jeho syn byl pro něj nejblíže, proto se postavila před Giroda a zaujala ochranářský postoj. Dominanta v poklidu došel až k ní a podíval se jí do tváře.

,,Ustup." s klidem v hlase promluvil.

,,Ne! Je to tvůj syn a i když by si to zasloužil, tak to není správné." odhodlaně zvedla bradu na důkaz svého vzdoru, všimla si, že Robovi oči se zablýskly do jasně žluté a takové už zůstaly.

,,Vienes, ustup!"

,,Ne!" to už zasyčela, dominanta se zamračil a zvedl upírku do náruče, vzpouzela se mu, ale byl to muž a pořádně silný, jakýkoliv její vzdor byl k ničemu, ale ona přesto bojovala.

,,Robe, ne. Pusť mě! Nech mě, prosím tě, nedělej to." nevěděla jestli jí ovládá vztek nebo smutek, ale nehodlala se tak jednoduše vzdát, zaryla nehty do jeho krku, odkud mu začala téci krev, ale s ním to nic nedělalo, dál ji odnášel ke svému synovi. Keis ji vzal a poddaní vlkodlaci zavřeli silné vstupní dveře jejich sídla. Vienes ještě chvíli syčela, ječela, ale nakonec se s pláčem zklidnila a nechala se držet Keisem, který ji měl pohlídat. Nechal ji, ať se sveze na zem, kde k ní přiklekl a objal ji.

,,Není to správné, je to jeho syn a má právo mě nenávidět, proč to dělá?"

,,Jsi otcova družka, pro tvoji ochranu by udělal cokoliv, nesuď ho tak přísně." byla to laskavá slova, Keis to myslel dobře. Hned od začátku se jí zamlouval, oblíbila si ho a cítila, že se z nich stávají dobří přátelé, ale nemohla s ním nyní souhlasit.

,,A tvůj otec by neměl tak přísně soudit svého vlastního syna." odstrčila se od něj a on ji nechal. Upírka si utřela slzy a utekla pryč, nehodlal ji pronásledovat, věděl, že neuteče a taky neměla jak. Všude byli vlkodlačí stráže, které poslouchali otce na slovo a upírku neměli nikam pustit, proto se tím netrápil, jen se trápil kvůli tomu, jak se dívka cítí. Cítil její bolest, její srdce bylo naplněné smutkem a touhou po spravedlnosti, které se Girodovi nedostalo.

,,Tohle budeš mít těžké, otče." Keis si sám pro sebe zabrbral a podíval se po Sun, která měla být s nimi, ale ona tam nebyla.

,,Sun!" otáčel se dokola a pak si všiml, že se potichu noří za roh schodiště, po kterém zmizela upírka. Jen se spokojeně usmál a šel si po svém, od Vienes nehrozilo Sun žádné nebezpečí.



Seděla tiše v místnosti, kde drželi Giroda. Polštářkem palce přejížděla po stříbrném řetězu, který držel vlkodlaka na místě a v bezpečí před ostatními. Viděla na něm zaschlou krev, jen se zamračila ale nespouštěla oči z řetězu. Slyšela přibližující se kroky, proto zvedla hlavu. Zpoza dveří na ni koukali dvě laskavé oči Sun, ta ji tiše pozorovala.

,,Ahoj, Sluníčko." upírka se snažila vyloudit úsměv, ale vlkodlačice na ní poznala, že je to přetvářka, cítila hněv upírky.

,,Chceš být sama?"

,,Sun mám tě ráda a jsem ráda v tvé přítomnosti, ale kdyby si mě nechala teď chvíli o samotě, byla bych moc vděčná. Potřebuji být chvíli jen sama se sebou a se svými myšlenkami." upírka se usmála na dítě dominanty, dívenka se usmála a ještě než odešla, řekla upírce něco, co trhlo s Vienesininým srdcem.

,,Mám tě moc ráda, Vienes. A pokud by to nebylo moc drzé, chci ti říct, že nejsi pro mě jen dobrou přítelkyní, ale si pro mě vzorem. Jsi tím, co jsem nikdy nepoznala, mou matkou. Mám tě opravdu moc ráda a otec taky, snaž se ho pochopit, on si v životě vytrpěl už dost a neměl to snadné." dívenka se usmála, ale pak ihned přestala. Vienes byla překvapena těmi slovy, takovými moudrými slovy od dívky, která byla ještě dítě. Sun si hrála se svými prsty a mračila se, něco nebylo v pořádku a to poznala i upírka.

,,Sun? Co se děje?" upírka byla hned u ní, ale vlčice jí vůbec nevnímala, jen se klepala a pak se svezla v bolestech k zemi.

,,Sun!" vykřikal upírka, ale nevěděla, co se děje a co má dělat. Mladá vlčice se kroutila na zemi, křičela bolestí a pak ji pohltil oheň, Vienes vyjekla hrůzou.

,,Co mám dělat?" zvedla se na nohy a snažila se přijít na to, jak dívce pomoci, ale vodu po ruce neměla a všichni byli daleko.

,,Nedělej vůbec nic." za jejími zády se ozval hlas dominanty.

,,Robe? Jak to myslíš? Vždyť tvá dcera-"

,,Sleduj..." chytil ji za ramena a snažil se zklidnit její zmatení a strach o jeho dceru. Vienes se na něj podívala s vyděšeným pohledem ve tváři, on ji ale políbil na rty a otočil pohled k tělu své dcery, z kterého vyprchávaly plameny, když zmizely úplně, upírka se chytila za ústa a překvapeně zavzlykala.

,,Říkal jsem ti, že nemusíš dělat nic." Rob se usmál na dívku ve své náruči a pohled otočil k tělu své dcery, co leželo na studené podlaze.



Vienes se pomalu přiblížila k bezvládnému tělu Sun, jemně chytila její ruku do své a nahmatala normální puls, spokojeně se usmála, opadl z ní veškerý strach a vystřídala ho nezkutečná radost. Pohladila dívku po vlasech, ta konečně zamrkala očima.

,,Ahoj, Vienes. Měla by ses vidět, vypadáš hrozně." to byla její první slova a tomu se upírka začala hrozně smát, objala dívku a dala ji pusu na čelo.

,,Naše Sun je zase zpět, ale myslím, že by ses chtěla vidět." Vienes ji pomohla na nohy a pomohla ji do jedné z cel, kde bylo zrcadlo, tam už čekal Rob, který stál opodál a sledoval svou dceru ve své nové kůži, snažil se usmívat, ale moc mu to nešlo, něco ho trápilo, to poznali obě dvě, ale nejdříve museli přestavit Sun sobě samé. Dívka si stoupla před zrcadlo a vesele se usmála, byla v novém těle, v mnohem starším a krásnějším těle. Její tělo nabralo ženské linie, obličej měla jemný a hebký na dotek, vlasy krásně upravené a všimla si, že má i větší prsa. Byla to mladá a krásná dáma zhruba ve věku sedmnácti let, když se tak prohlížela, spokojeně se usmívala. Byla skoro stejně veliká jako Vienes, která stála opodál, ale vlčice si jí přitáhla k sobě před zrcadlo, aby mohla srovnávat své tělo s tím jejím. Možná byla každá jiné rasy, ale obě byli ženy a měly své přednosti, proto se rozhodla s ní srovnávat. Vienesin obličej byl mnohem světlejší, ale hebčí a přitažlivější byli i její krásné hnědé oči s dlouhými černými řasy. To Sun měl o něco málo tmavší pleť a jí zdobily upřímné a laskavé světlé oči, které zářily vždy štěstím a spokojeností. Upírčiny vlasy nebyly tak dlouhé jako její, ale byla rovnější, to Sun se mohla chlubit svými krásnými lokny v barvě zářivého slunce. Ale Vienes byla celkově štíhlejší a měl ladnější a křehčí tělo, jediné, čím se nemohla upírka chlubit, byla prsa. Ty měla upírka dost malé, ale Sun je měla akorát, vesele se usmála a pak objala Vienes.

,,Sun...?" Vienes sice nechápala její reakci, ale novou Sun objala s vřelým úsměvem.

,,Já to myslela vážně, to co jsem tam řekla. Ale teď už bych to slovo matka změnila na sestra." vlkodlačice se otočila na svého otce, který se díval celou dobu pryč, nechal je, ať se dívka srovnávají v zrcadla, mu bylo ale jedno, jak které vypadá, miloval je obě dvě stejně.

,,Tati..." Sun přešla pomalu k dominantovi, který se na ni otočil s pochybovačným pohledem.

,,Já vím, že máš strach, ale-"

,,Ne, Sun. Jsi už dost stará, aby si věděla, jak naložit se svým životem. Bál jsem se toho okamžiku, ale věděl jsem, že přijde. Nemůžu s tím nic dělat, ale vidím, že si šťastná a na tom záleží, ne na mém názoru. Pojď, ukaž se mi!" chytil ji za ruce a mírně od ní odstoupil, aby si jí mohl prohlédnout od hlavy až k patě a zase zpět, pak se na ni usmál a dal jí pusu na čelo.

,,Moje mladá a krásná dcera už nepotřebuje moje rady a ochranu co?" sledoval svou dceru, která se mu vrhla okolo krku s pláčem.

,,Och, Sun...nechtěl jsem tě rozplakat." hladil ji po vlasech.

,,Ne, já chci brečet, protože kvůli tobě to stojí. Chci, aby si věděl, že na tvém názoru mi záleží i na tvých radách, záleží mi na tobě tati, mám tě moc ráda. Nikdo nemiloval své děti tak jako ty a proto ti chci říct, že si ten nejlepší táta. Opravdu ten nejúžasnější táta, co kdy existoval. Budu tě mít stále ráda, i když si někdy příliš tvrdý na ostatní okolo sebe. Miluji tě, táto." pevně ho stiskla a on ji položil bradu do vlasů.

,,Taky tě miluji, dítě." zvedl její hlavu a dal jí ještě pusu na čelo, pak jí utřel slzy a oba se otočila na upírku, která je s úsměvem pozorovala a měla tendenci brečet taky.

,,Přestaňte s tím, hned! Nebo začnu brečet taky." usmála se na ně oba. Sun se podívala otci do tváře a pokývla.

,,Měl by si jí to říct, počkám na tebe nahoře, musíme si promluvit." dala otci letmý polibek na tvář a zmizela z místnosti, aby je nechala o samotě. Vines se otočila k Robovi a povytáhla obočí, ještě mírně se na něj zlobila, ale už s tím nemohla nic dělat.

,,Ale mohla a taky, že si udělala. Girod žije a dokonce jsem zrušil jeho potrestání, vím, že se budeš teď cítit o něco lépe."

,,Vše?" neutrálně se na něj podívala a pak se otočila, aby odešla, ale on se objevil před ní, jemně zatlačil na její bradu, čímž byla donucena se mu podívat do očí, ty byla nyní hnědé.

,,Ne...to, co se dneska stalo Sun. Je to zcela běžné u vlkodlaků. Upíři stárnout a dospívají pomalu, protože nemají takový problém zplodit a porodit dítě, ale u vlkodlaků je to složitější. V posledních desítkách let se nám rodí čím dál tím méně dětí, takže se naše těla v určitém věku či době začnou měnit a dostaneme dospělou podobu. Sun toho dosáhla dneska..." pohladil ji po bradě, ale upírka ho chytila za ruku, kde si ji podržela na své tváři.

,,Robe, neznám tě tak moc dobře, ale vidím, že tě něco trápí. Co se děje?" druhou rukou ho pohladila po hrudi. Nechtěla se mu o tom mluvit, ale věděl, že bude muset.

,,Hned to zjistíš." jeho oči se zaplnily smutkem a pomalu se vydal nahoru do jídelního sálu, kde čekala jeho dcera a zbytek rodiny, ona ho tiše následovala s obavami na srdci, tohle nebude moc hezké překvapení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elfka Elfka | Web | 12. listopadu 2014 v 5:26 | Reagovat

ted se mi tak ulevilo ze je Vienes v poradku mela sem strach ze dominanta nestihne zasahnout

2 Bai Bai | Web | 18. listopadu 2014 v 20:43 | Reagovat

zase po dlouhé době jsem se ve volném čase pustila do čtení a psaní, jop, rozepsala jsem ITW a dokončila další díl SKIBBu :D Ale k tvému příběhu, tohle je boží!!! Tenhle díl byl naprostá bomba, dokážu si představit, jaká se ze Sun stala kočka, určitě jí to moc slušelo, ale upřímně, kdybych měla stát vedle ní u zrcadla, ať už bych byla sebekrásnější, stejně bych se asi styděla... xD no ale i tak :D co se Giroda týče, sice by si to opravdu zasloužil, ale na druhou stranu jsem ráda, že se mu nic nestalo, že ho Vienes v podstatě zachránila :D Jen jsem zvědavá, co na ni čeká v té jídelně, nom těším se na další dílek!! :D honem ať je tady!! :D

3 Anies Anies | 19. listopadu 2014 v 16:30 | Reagovat

[1]: Neboj se, Rob by nikdy nedopustil, aby se v jeho přítomnosti téhle upírce něco stalo, na to ji příliš miluje...

[2]: Nom, dík, že se líbí a jop, Sun je krásná prostě po tátovi, co dodat? :D, další dílečky dojdou ani nevím kdy...musíš si zkrátka počkat, ale pokud se nudíš, tak sleduj i estránky :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama