25. Irgomé saras nämei

11. února 2015 v 8:39 | Anies |  Na pírkách nebes

25. Irgomé saras nämei



,,Irgomé saras nämei..."

,,Irgo můj sere na mě." zopakovala Claire a poočku sledovala, jak princ Dragor málem chytil tik do oka.

,,NE!!! Kolikrát ti to mám říkat? Ty jsi nepoučitelná a pořád mi vykládáš, že Irgo na tebe sere. To je možné, mě je to ale u zadnice a náš problém to nevyřeší." na čele se mu při zamračení objevily vrásky.

,,Ty máš vrásky?" Claire se předklonila na židličce a položila ruce na stůl v hostinci, kde se ubytovali po dlouhém dni.

,,Ne, nemám!!!" Dragor zatnul ruce v pěst.

,,No, neposer se, když tak usilovně tlačíš a z těch vrásek si nic nedělej, každý jednou zestárne a bude mít ksicht jako vrásčitý zadek starého dědy, který je už skoro nad hrobem." Claire se usmála a pak se k němu ještě více naklonila, ,,zapomněla jsem koupit plíny, takže by si byl nahraný." se škodolibým úsměvem se zase narovnala na židli a poslouchala výbuchy smíchu jejích orlů. Claire se docela dlouho bavila tímhle způsobem a její muži, pokud se to dalo takhle nazvat, jen tiše seděli a čekali, na co dalšího přijde. Pak ale tuhle zábavu přerušil Clařino zmlknutí a zamračení na obličeji.





,,Děje se něco?" první si toho všiml Trevor, který měl k ní nejblíže. Po příjezdu do vesničky ustájili své koně a šli do krčmy, aby si konečně teplé jídlo po několika dnech bez něj. Jediný, kdo tady s nimi neseděl, byl Rive a Elen. Panterka odmítla hned po příjezdu jít do krčmy, ale slíbila, že se ukáže a orel ji šel zkontrolovat, protože dlouho nepřicházela.

,,Copak?" to už se i zajímal Tobias, který se ošil znepokojením na židli, když viděl Claire, jak si pomalu dává ruky ke spánkům.

,,O nééé, třeba jí začala bolet hlavu z těch jejích blbých keců a taky-"

,,Šššš...." okřikla ho Claire.

,,Hele, moje milá zlatá, ty si asi neuvědomuješ, kdo jsem. V tom případě by si měla raději-"

,,Šššš, Dragore." zamračila se na něj a s výdechem se na něco soustředila, protože zavřela oči a sem tam se zamračila.

,,Zlato, co se děje?" byl to i starostlivý hlas Michaela, to už ale dívka vybuchla.

,,Držte huby, všichni. Sakra to je to tak těžký?!" v očích jí zaplál plamen a po dlouhé době se ozval i smích Mii. Ta celou dobu tiše seděla, ale nyní se smála tomu, jak si Claire udělala hned pořádek s muži okolo. Hypnotizérka opět zavřela oči a použila tu správnou formuli, kterou měla říci už před půl hodinou.

,,Irgomé saras nämei." vyslovila a napůl se odpoutala od dění v malé hospůdce ve vesničce, kde byli na noc ubytovaní. Jako hypnotizérka mohla vládnout velkou mocí, někteří by to nazvali magií a nebyli by daleko od pravdy. Některé věci byly jako kouzla, ale to nebylo tak podstatné, protože každý se pak jen zajímal, co s nimi hypnotizér dokáže udělat. Claire nyní využila svou sílu kolujícíc v jejích žilách k tomu, aby viděla, co se děje ve stodole, kde nechali koně a taky Riveho s Elen. ,,Claire...Claire..." slyšela hlas Trevora i jeho dotek na svém rameni, ale ona věnovala pozornost dění ve stáji. Viděla, jak se Elen mění do pantera a pak....



Claire vyjekla zděšením, rukama si přikryla obličej, jakoby se kryla před útokem na její hlavu a při téhle její reakci se zapotácela a spadla málem na zem, kdyby ji nezachytila silná paže Dragora.

,,Co si viděla?" mírně s ní zatřásl, protože se zdála, že je v šoku. To už se zvedali od stolu i tři bratři, kterým se ve tváří značil strach o jejich partnerku. Všichni přítomní v hospodě se na ni otočili a dívali se na ni jako na blázna. Trevor si toho všiml a tak na ně zasyčel a opilci se otočili zpět ke svému pivu a dál se mezi sebou bavili, skupinky orlů si pak nevšímali. Claire se ještě stále držela zděšeně za ústa, oči vytřeštěné a bylo vidět, že se jí navaluje. Vysmekla se princi a rychlým během vyběhla z hospody. Jen, co byla venku se předklonila a vyprázdnila se. Ucítila na zádech letmý dotek, leknutím uskočila.

,,Klid, to jsem já." byl to Tobias, ten se tvářil zmateně, podle jeho pohledu poznala, že chce vědět, co se stalo.

,,Rychle, Rive!!" to bylo jediné, co řekla a rozeběhla se ke stodole, kde ržály vyděšeně koně. Claire silným nárazem svých rukou rozrazila dveře a vpadla dovnitř jako přívalová voda. Rozhlédla se doprava a pak doleva, kde uviděla bezvládně ležet Riveho.

,,Proboha..." Tobias neskrýval své zděšení z toho nepořádku a zmatku ve stáji.

,,Rive...och bože, Tobiasi já nevím, jestli je naživu." Claire se skláněla k blonďatému orlovi, který měl rozseknutý obličej od ostrých panteřích drápů, dodrápané celé tělo a hluboké kousnutí na krku, ze kterého se řinula malými potůčky krev.

,,Běž bokem, zklidni raději koně." Tobias přiběhl k orlovi a zkusil jeho tep.

,,Ještě žije. Michaeli!" zakřičel, ale ani nemusel, protože do stodoly přiběhl Michael s Trevorem a Dragorem v patách.

,,Proboha, co se tady stalo?" Trevor se zasekl už u vrat, které byly potřísněné krví a pokryty rýhami od drápů pantera.

,,Dýchá?" Michael se dal ihned do práce, když zkontroloval, že jejich přítel ještě žije.

,,No tak. Zůstaň s námi, chlape." Tobias sledoval Michaela, který se podíval na Dragora a ten už mu podával jeho mošnu, kde měl vše potřebné ke své práci. Claire se snažila uklidnit koně, ale akorát víc je poplašila její přítomnost. Koně byli zvyklý na své pány a její hlas nevnímali.

,,Běž stranou." Trevor vlezl do boxu svého ryzáka, který dělal největší kravál. Vyděšeně se vzpínal na zadní, mlátil kopyta zuřivě do země a do boxu tak, že stačilo málo a dvířka od něj by se rozletěly na kousky.

,,Klid, hochu...jen klid...ššš, už je dobře, klid, starý brachu." jak se zdálo, stačilo pár Trevorových slov a hřebec se zklidnil natolik, že nastražil uši, zastavil se a jen ještě kýval hlavou. Poslouchala pečlivě všechny zvuky, ale Trevor k němu stále mluvil a hřebec mu natolik důvěřoval, že se úplně zklidnil a přišel sám k němu. Černovlasý orel ho hladil po čumáku, kterým do něj ryzák vrážel.

,,Hodný kluk. Vidíš, že i ostatní koně byli vyděšení, ale to bylo tvým přičiněním a teď stojí stejně klidně jako ty." poplácal svého hřebce po krku a vyšel z boxu. Claire stála opodál a vše pozorovala se strachem v očích.

,,Tobiasi podej mi tu dezinfekci." Michael natáhl zkrvavenou ruku k bratrovi, který mu podával vše potřebné.

,,Díky..." Michael se snažil, co nejrychleji vyčistit rány a zavázat je, aby Rive neztrácel víc krve. Ale jen, co nalil dezinfekční vodičku do rány orla, Rive otevřel oči a s křikem se prohnul bolestí. Oči se mu rozzářily do zlata a odhodil Tobiase s Michaelem na vzdálenost několika metrů. Snažil se zvednout, ale to už se k němu vydal Trevor se zamračením na tváři, ale do cesty se mu postavila Claire.

,,Ty ne, ale já." otočila se k orlovi, ve kterém to plálo vztekem. Bylo vidět, že chce zabíjet.

,,Nedovolím ti, aby si ublížil mně nebo někomu jinému. A ty takový nejsi, vím že ne." vyloudila úsměv a podívala se na prince Dragora, který si prohlížel poničené vrata od stodoly, ale pohled dívky mu neunikla. Jen přikývla a ona vyvolala svou sílu.

,,Irgomé saras nämei." pronesla a dostala se Rivemu do hlavy, viděla a cítila to, co on cítil během neovládnutí se Elen. Díky své síly ho dokázala zklidnit a zařídit, aby už nedělal problémy, až ho bude Michael s Tobiasem ošetřovat.

,,Je jen váš." pokývla na blonďaté orly a vzdálila se k Trevorovi, který ji objal okolo ramen.

,,Možná se ještě naučíš používat tu svou moc hypnotizéra." pousmál se na ni a ona se opřela o jeho rameno. Sledovala Michaela s Tobiasem, jak se starají v rychlosti o rány Riveho. Cítila zřetelně vůni Trevora, když stála tak blízko něj a nechala se unášet jeho teplem. Hned se cítila lépe, možná si připadala více v bezpečí, ale jen do doby, než ve své mysli uslyšela zapraskání větviček a zavrčení. Zvedla hlavu z Trevorova ramene a podívala se k vratům, kde stál Dragor a kontroloval svou novou klisnu, kterou vyměnil za unaveného koně. Měla na plecích dlouhých škrábanec drápů, ale nebylo to nic hrozného.

,,Slyšeli jste to?" Claire se vzdálila od Trevora a pomalu se blížila k otevřeným vratům.

,,Co bychom měli slyšet?" Tobias byl možná zaměstnaný, ale zvládal více věcí najednou a vnímaní své partnerky k tomu rozhodně patřilo.

,,To vrčení." došla před stodolu a rozhlížela se okolo. Nikoho neviděla, a tak šla dál až na konec vesničky, kde byla studna. Tam se zastavila a rozhlížela se doprava, kde viděla jen v dáli vysokými kopec, z kterého sem přijeli a nalevo viděla hned nad vesnicí, vysokou skálu a dál za ní hluboký les, který vedl do nedalekých hor.

,,Kdybych byla panter, určitě bych nešla na dlouhá prostranství jako je kopec či louka, ale schovala bych se....v lese." pohlédla nahoru ke skále. Chvíli prohlížela stromy a u jednoho si všimla jasně světlé šmouhy, která se rychle ztratila, ale mohla by přísahat, že slyšela zavrčení.

,,Elen..." zašeptala, někdo ji musí zastavit, protože jestli se neumí ovládat, tak může napadat bezbranné a nic netušící orly o nebezpečí, které představoval neovladatelný panter. Claire se otočila rychle ke klisně, kterou prohlížel Dragor, ale stačila jediná myšlenka dívky a klisnu vyrazil vpřed. Svým tělem odstrčila prince, ten upadl na zem a zakřičel za ní.

,,Claire ne...je nebezpečná, může tě zabít, ještě nejsi připravena." ale bylo pozdě, dívka vyskočila klisně na hřbet a vyběhla s ní z vesničky. Slyšela za sebou jen povyk, který zburcoval princ a slyšela i myšlenky všech orlů, co k ní patřili.

,,Vrať se!"

,,Claire je to nebezpečné."

,,Něco se ti stane a mi si to neodpustíme..." hlava jí šla z toho kolem, a tak uzavřela před nimi svou mysl a pobídla klisnu do trysku, protože tušila, že má v patách Trevora, ale on bude rychlejší díky jeho křídlům orla. Navedla klisnu na cestičku za vesnicí, která stoupala k nedalekému lesu.

,,Rychle, prosím, holka." věděla, že Trevor ji dohoní, pokud se nedostane do lesa. Tam bude jeho rychlost orla k ničemu, protože stromy rostly blízko u sebe a on by si zlámal křídla, nedostal by se k ní.

,,Claire...stůj!!" uslyšela jeho hlas za sebou, ale nehodlala se otočit.

,,Pojď, holka." pobídla ji ještě k větší rychlosti a klisna přidala s těžkým oddechováním. Její plece začaly krvácet, ale nebylo to smrtelné zranění. Na začátku lesa ležel spadený strom, musely ho přeskočit. Připravila se na skok a pak se už jen dívala z výšky na spadený strom, který se ztrácel z jejího dohledu. Ve vzduchu se otočila za sebe a všimla si Trevorových drápů, které ji chtěly chytit za ramena. Následoval doskok a ona cítila závan orlích drápů na milimetry od jejího těla. Doběhla několik metrů do lesa a dívala se před les, kde se vznášel Trevor. Máchal zuřivě křídly a naštvaně zapískal. Bylo to zavolání, volal takhle na ni, že má o ni strach a má se k němu vrátit.

,,Budu v pořádku, neboj se." usmála se na něj a když se otáčela, tak viděla jak se vznesl a sledoval z oblohy, dokud se mu neztratila z dohledu pod hustě naskládanými stromy vedle sebe.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elfka Elfka | Web | 11. února 2015 v 13:16 | Reagovat

dalsi moc hezky dilek ale  dost riskuje ja bych asi poslechla orli

2 Anies Anies | 5. dubna 2015 v 18:53 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že se líbí :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama