26. Panterogos. První, kterého spatříš

25. února 2015 v 8:42 | Anies |  Na pírkách nebes

26. Panterogos. První, kterého spatříš



Jela pomalým krokem na klisně, která skapávala bíla pěna od huby. Klisna byla zraněná, takže dostala docela zabrat, ale Claire se ujistila, že to vydrží a přežije.

,,Jen klid, holka, protože já klidná nejsem. Tohle je její území, kde má větší výhodu než já. Hlavně nepanikař a při první příležitosti se nedávej na útěk ano?" klisna sice odfrkla, ale Claire pochybovala, že jí rozuměla. Na to ale klisna odfrkla znovu a zatřásla znepokojeně hlavou.

,,Děje se něco?" Claire se začal otáčet na všechny strany, ale nic neviděla ani nikoho necítila v jejich blízkosti. Najednou ale ucítila, jak klisna vyhodila zadníma a ona letí před její hlavu. Stihla si akorát dát ruce před sebe, když dopadla do blátivé kaluže. Podívala se na klisnu, která se k ní skláněla a čichala k ní, načež si spokojeně odfrkla.

,,Aha, taky si myslím, že vypadám hned líp co?" zvedala se na nohy a klisna jen pohazovala hlavou na souhlas. Claire se zasmála, ale pak uslyšela výhružné zavrčení. Otočila se za sebe a s vyjeknutím klopýtla dozadu.





Hned za ní na skále stála panteřice v barvě bílého písku, tlamu dokořán s ostrými zuby, z kterých skapávala krev a pod jejími tlapami leželo bezvládné tělo nějakého muže. Byl roztrhaný na kusy, vnitřnosti mu lezly ven, oči otevřené zděšením, spodní část tváře mu chyběla po vykousnutí těmi silnými panteřími tesáky. Claire se chtěla zvracet, podívala se na klisnu, ta se zděšeně vzpínala a kopala kopyty ve vzduchu. Elen zbystřila zranění na jejích plecích, vycenila zuby a zařvala.

,,Utíkej!" Claire pleskla klisnu po zadku a ta se bez dalšího přemlouvání rozeběhla rychle pryč od té dravé a zdivočelé šelmy, co obrátila pohled k dívce před ní. Zrzka si uvědomovala proti komu stojí a že kdyby se nyní rozhodla Elen skočit po jejím hrdle, tak nemá nejmenší šanci se nějak bránit. Byla by dána na nemilost jejím drápům a zubům. Panteřice sešla ze skály, krčila se u země, byla připravená skočit. Uši stáhla dozadu a výhružně zavrčela.

,,Elen, klid. Vím, že mi nechceš ublížit. Nikd aby si neublížila ženě, vím to. Klid, hezky pomalu se zklidníme ano?" Claire k ní mluvila a bylo vidět, že si toho šelma před ní všimla. Zastříhala ušima a pozorně poslouchala, ale stále byla připravená ke skoku.

,,Odsunu se pomalu od tebe, ale neutíkám ti. Jen budeme mít každá svůj bezpečný prostor, dobře?" sledovala stále panteřici, ale dívala se jí na čumák, nikdy ne do očí. Nevěděla, jestli by to tyhle bytosti vyprovokovalo k útoku, ale co znala z říše zvířat v lidském světě, tak pohled do očí znamenalo jediné; výzvu na souboj. A to opravdu nechtěla, ne když měla Elen podobu pantera. Pomalu se vzdálila, ale neotočila se k ní zády, to si ani netroufla udělat.

,,Tak, jen klid, holka. Nevím, co tě trápí, ale cítím z tvé mysli plno emocí. Strach, bolest, nenávist, chtíč po pomstě a starost o život ostatních, nás a taky..." odmlčela se a zamračila se, ale Elen se naježila a poskočila dopředu na metr od ní a sekla jejím obličejem tlapou. Claire se lekla a stačila udělat jen krok dozadu. Poznala, že panteřice ji nechtěla seknout, ale bylo to varování.

,,Promiň, už ti nepolezu do hlavy, promiň, promiň...jenom klid, Elen. Neublížím ti, protože ani ty neublížíš mě. A víš prč to vím?" Claire se k ní pomalu přiblížila, šla stále dál, byla skoro už u ní, ale šelma před ní otevřela tlamu a výhružně zavrčela, proto se dívka zastavila, ale usmívala se. Mírně se dotkla Eleniné mysli, typovala, že bude tak zvědavá a spojí se sní, jelikož bude chtít odpověď. A taky, že to Elen udělala.

,,Ty mě můžeš slyšet?" promluvila k ní. Claire se usmála.

,,Ovšem že ano, nejsem člověk, ale hypnotizér přece. Vím to, protože se stala mou přítelkyní a věřím ti a nedovolím nikomu, aby ti ublížil. Nevím, co se stalo, že si ztratila kontrolu, ale vím jedno. Tohle nejsi ty." sledovala Elen, která se od ní vzdálila a poodběhla se schovat za nedaleký strom. Panteřice měla jen vystrčenou hlavu a z povzdalí pozorovala zrzovlásku, která se opřela o skálu, kde ji předtím překvapila. Pak si všimla ale mrtvoly, a tak poodešla kousek dál, přičemž mluvila neustále k neovladatelné šelmě, která dřímala v Elen a dnes ji přemohla.

,,Jak můžeš vědět, jaká doopravdy jsem?" Elen na ni zavrčela uvnitř mysli a jako panter si přešlápla z jedné tlapy na druhou.

,,Prostě to vím. Řekneš mi, co se stalo? Nemusíš, pokud nechceš, ale někdy je lepší, když to ze sebe dostaneš." Claire se usmála a sedla si do mechu poblíž stromu, kde se schovávala její zdivočelá přítelkyně. Sledovala panteřici, která vystrčila půlku svého těla a lehla si vedle kmenu na mech, přičemž bystře pozorovala svýma zelenýma očima partnerku orlů.

,,Nevím, čím to je, ale v tvé přítomnosti jsem zklidněná a cítím se zase dobře...já....já...já ti taky jaksi věřím." Elen se zavrtěla a vysvětlila Claire všechny její pocity, které se předtím nahromadily ve stáji. Nakonec se dostala až k útoku na Riveho.

,,On...on mě chtěl uklidnit, pomoci mi...ale já se neovládla. Nešlo to, když jsem ztratila sama sebe a pak mé tělo ovládl panter ve mně. Nemohla jsem už tomu zabránit, propadla jsem se do té dravé šelmy a zaútočila na něj...a ani nevím,jestli žije. Řekni mi, Claire, že je v pořádku, prosím..." všimla si jejích očí, z kterých stekla slza. Nebyla si jistá, jestli ji viděla doopravdy, ale i kdyby ano, věděla i tak, že Elen nechtěla nikomu ublížit a teď má špatné svědomí.

,,Vím, že si nechtěla nikomu ublížit. Taky mám někdy pocit, že mě moje moc chce spálit zevnitř a chce nade mnou vládnout, ale zatím jsem to zvládla. A co se týče Riveho, tak nevím, jak na tom je. Když jsem odcházela, Michael s Tobiasem dělali vše proto, aby ho udrželi naživu. Modli se jen."

,,Je mi to líto..."

,,No ne, vážně se pomodli." Claire zavtipkovala, zvedla se na nohy a vydala se k Elen.

,,Co to děláš? Můžu ti ublížit!!" Elen se v rychlosti zvedla ze země a dívala se nejistě na dívku, s kterou si do této chvíle povídala.

,,Určitě ne. Už jsem se dotkla orla, ale ještě nikdy ne pantera." Claire k ní natáhla ruku, ale panteřice vycenila zuby strachem. Snažila se dívku zastrašit, protože ona sama si nebyla jistá, že jí neublíží. Zrzka se zastavila, ale ruku nechala napřeženou směrem k ní. Odvrátila hlavu a čekala, jestli se Elen odváží. A přece jen se po chvíli odvážila. Elen se dotkla čumákem její dlaně a když se k ní Claire otočila s úsměvem, tak se k ní ihned přitlačila a zapředla. Její lísání málem způsobilo, že dívka skončí na zemi, ale ona ji s úsměvem drbala pod bradou a hladila po té jemné kožešině. Vždy si myslela, že panteři nemají tak hustou a měkkou srst, ale tohle bylo velmi příjemné na dotek. Drbala ji na zádech a Elen se otírala o její nohy.

,,Chybělo ti, že tě dlouho nikdo nepodrbal na hřbetě, když si tam sama nedosáhneš že? Chuděrko moje malá." Claire si užívala doteků do té jemné srsti, která byla jako hedvábí. Zrzka ji ještě chvíli drbala, ale nechtěně se dotkla starého zranění na jejím boku a v té chvíli se probrala její dravá šelma. Odstrčila Elen dozadu, přebrala kontrolu a zavrčela bolestí. Claire se lekla, ale bylo pozdě. Bílá panteřice se odrazila silně od země, otevřela při skoku tlamu a mířila přímo na dívčin jemný krk. Claire stihla jen vyjeknou, když padala k zemi a v dáli zapískal bolestí černý orel, ten zvuk se mísil jen s jedním; řevem rozzuřeného pantera, který se dal do útoku, aby zneškodnil protivníka...



Nestihla se v tom zmatku zorientovat, naposled slyšela bolestný výkřik černého orla někde nad lesem a k tomu hlasitý hrdelní řev divoké šelmy. Otevřela oči, měla pocit, že to není vrčení Elen a měla pravdu. U jejích nohou stál tmavě hnědý panter, který byl o dost větší než písčitě bílá panteřice. Claire se vyděšeně odsunula od neznémého pantera, který stál před jejíma nohama. Bránil tak Elen k útoku, svým vlastním tělem jí dělal tělesnou stráž. Ale proč? Neměl důvod, aby ji chránil, když ona patřila k orlům a on byl panter. Správně by ji měl chtít zabít, ale on ji chránil před svým vlastním druhem. Elen zavrčela, byla úplně vzteky bez sebe. Claire si myslela, že její bestie je zkrocená, ale šíleně se spletla. Ten dravec tam stále byl a celou dobu číhal a čekal na to, až bude moci znovu ovládnout zlatovlasou dívku. Stačila malá chvíle její nepozornosti, malé odpoutání se od sebe a šelma přebrala kontrolu nad jejím tělem. Jak se zdálo, její panter uvnitř chtěl zuřit a zabíjet. Nebyl ještě zklidněný, nebyl spokojený a chtěl být volný a sám sebou. Tmavě hnědý panter se na ni otočil, jeho zářivě zelené oči se na ni upíraly, ale nenaznačovaly nic z toho, co chce udělat. Měla pocit, jako by jí hlavou naznačil, ať se sebere a uteče, ale ona se nemohla pohnout z místa. Upřeně pozorovala jeho oči, ale panter se pak otočil zpět k Elenes, která využila jeho malé nepozornosti a skočila po něm. Panter se přikrčil, vycenil zuby a když na něj doskočila, překulil se na ni a ona zase na něho. Takhle se spolu prali, že se z nich stalo jedno neposedné klubku chlupů, zubů a drápů, které po sobě vzájemně chňapaly a sekaly. Claire sledovala rvačku dvou divokých šelem se zatajeným dechem. Její mysl byla otevřená, uslyšela tedy myšlenky neznámého pantera.

,,Uteč, odlákám pozornost, ale rychle běž." panter odhodil bílou panteřici na zem, ale ona se oklepala a znovu vycenila své zuby, byla opravdu nahněvaná a chtěla se do něčeho zakousnout.

,,Ale neubližuj jí, prosím." jen, co to dořekla, uslyšela i ve své mysli hlas Trevora.

,,Claire, uteč od těch dvou. Můžou tě zabít. Utíkej z lesa, už jdu pro tebe." Claire se otočila směrem, kterým se měla vydat, aby narazila na Trevora. Podívala se na dva pantery ve chvíli, kdy Elen chňapla po jeho hrdle, on se vyhnul, ale ihned opětoval útok a zasáhl. Svou čelistí se zakousl do jejího bílého krku a nepustil. Elen zařvala bolestí, řvala a řvala, ale panter se do ní zakousl a nehodlal ji pustit ze svého sevření.

,,Nééééé! Nech ji!" Claire bezmyšlenkovitě vyslala svou sílu hypnotizéra na neznámého pantera, který uskočil stranou i s Elen, té stále svíral hrdlo svými zuby. Bylo vidět, že dívka proměněná v pantera lapá pomalu po dechu a až tehdy ji pustil k zemi. Bílé tělo šelmy se snažilo opět zvednout, ale nakonec zůstalo ležet a snažilo se chytit dech. Claire se podívala na Elen a pak na neznámého pantera. Zatajila dech. Nevěděla jestli udivením, strachem nebo úžasem, možná vším dohromady, protože tohle nikdy neviděla a snad ani neuvidí, protože teď ji mohl panter klidně zabít. Sledovala jeho tělo, jak se hrdě napnulo. Tlapami se rozkročil na zemi, natáhl krk a zvedl hlavu, ale Claire upoutalo něco jiného. Na jeho hřbetě se něco začínalo hýbat něco z pírek a pak panter roztáhl svá křídla, která mu vyrůstala ze hřbetu. Stál tam jako když se pegas představuje v celé své kráse, možná i jako páv, který se pyšní svou krásou. Panter se ale pyšnil vším, čím by tyhle bytosti nemohli a tou byla záhada jeho původu, protože o téhle bytosti nikdy neslyšela ani od svých orlů. S otevřenou pusou sledovala tmavě hnědého pantera se zlatavými křídly. Ty založil zpět na hřbetě a vydal se pomalým krokem k ní. Překročil poraněnou bílou panteřici a přibližoval se ke Claire, z té nespouštěl své křišťálově zelené oči. Couvala od něj, ale zády narazila do stromu a to už stál panter u ní. Jeho tlama se skoro dotýkala jejího oblečení a mohla cítit jeho horký dech.

,,Nepřišel jsem ti ublížit. Ale musím tě ochránit, když on nemohl. Je to má povinnost. Vsadím se, že nevíš, o čem mluvím, ale vše se brzy dozvíš. Teď když si mě viděla, tak poznáš pravdu. Nechtěl jsem tě vyděsit ani ublížit tvé přítelkyni. Není mrtvá, přežije to a teď se otoč a běž za svým orlem, který tady za několik málo sekund bude." pomalu se otočil a odkráčel k mrtvole muže.

,,Počkej, jaká tvoje povin-" zasekla se, neboť panter se začal měnit do lidské podoby a v ten moment málem zavrávorala. Jeho hlas jí přišel velmi povědomý, ale nevěděla proč a teď se ukáže tohle. Už nevěděla, jak je tohle možné.

,,Nejsem duch, neboj se. Jen zcela něco jiného, úplně odlišný druh než ty, které jsi to dneška neznala." stál zády k ní, ale pootočil se, aby mu alespoň trochu viděla do tváře. Usmál se, vzal pozůstatky těla mrtvého muže a když si nechal narůst křídla, tak se vznesl a vyletěl s ním z lesa. Zanedlouho ho ztratila z dohledu, ale Claire se už o to nestarala. Sesunula se skoro s nedýcháním k zemi.

,,Claire, Claire...." cítila dotek na svém rameni. Pohlédla do tváře Trevorovi, ten se tvářil ustaraně.

,,Byl tady muž a on..." ukázala na Elen. Dívka se již proměnila do lidské podoby a ležela v bezvědomí.

,,On tady....jeho hlas a pohled a všechno ostatní..."

,,Já vím, cítím přítomnost panterogose, v životě jsem žádného z nich neviděl. Taky asi bude jediný, kterého kdy spatříš...no, myslím, že teď vyjde konečně pravda o tomhle panterogosovi." Trevor jí pomohl na nohy, vzal Elen do náruče a se zaraženou Claire v patách vycházel z lesa.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bai-Batia Bai-Batia | Web | 3. března 2015 v 17:07 | Reagovat

po dlouhé době se zase hlásím a musím ti opět smeknout :) přečetla jsem to celé jedním dechem :)
Moc se mi líbil popis toho, jak se Elen bojí přiblížit ke Claire, celkově máš ty popisy super :)
Jsem zvědavá, jak to dopadne :)

2 Anies Anies | 5. dubna 2015 v 18:58 | Reagovat

[1]: Děkuji jsem ráda, že se líbí a dokonce i ty popisy :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama