28. Vylož své karty

25. března 2015 v 1:28 | Anies |  Na pírkách nebes

28. Vylož své karty



Vešla tiše do pokoje, ještě měla zuřivost v obličeji. Poznal to z ní každý, protože měla typický vražedný pohled na kohokoliv, kdo se na ni podíval. Přejela očima jejich pokoj. Na posteli ležel Michael se zakrváceným tělem. Tobias seděl tiše vedle něj, rukama si podpíral zmučeně hlavu. Z druhé strany postele seděla Elen, která vlhkým hadříkem stírala kapičky potu z orlova čela.

,,Je celý v ohni." pronesla pro sebe, ale všichni to slyšeli. Bratři si mysleli, že Michael dostal jen náraz do hrudi velkou silou, ale chvíli po ráně, po které zůstaly malá žhavá snítka, jeho tělo začal pohlcovat modrý plamen. Vše rychle uhasili a čekali na jeho rychlé hojení, které mělo nastat, jelikož byl orel a ne normální člověk. Ale nic takového se nestalo, jeho regenerace nefungovala tak, jak by měla. Nyní jeho tělo pokrývaly značné a rozsáhlé popáleniny.

,,Tohle se nemusí zahojit dostatečně rychle a pak můžeš následovat odumírání jeho těla." Tobias vstal, aby vyměnil vodu v keramické misce, tu dostali na recepci, ale zasekl se, neboť spatřil mezi dveřmi Claire s chladným a nic neříkajícím pohledem.

,,Claire..." tiše k ní promluvil. V jeho tónu poznala žádost, žádal ji o to, aby Michaela vyléčila. To poznala z jeho vážného a smutného pohledu.





,,Ne, Tobiasi." poodešla doprava, kde byla malá skříňka. Z ní si vytáhla čisté oblečení, které bylo gratis v každé krčmě, hotelích a jiných místech na přespání.

,,Claire, má velké bolesti a nehojí se. Přece tohle nechceš." jako další promluvila Elen, avšak zrzka se na ni neobtěžovala ani podívat.

,,Pokud se nehojí tak, jak má, pak to není ovšem moje vina. Za tohle si může jenom on sám. Nikdy nechtěl od nikoho pomoc, tak tohle přece taky zvládne a nějak vyřeší sám, aniž by se snažil požádat ostatní o pomoc." vyhrabala ještě spodní prádlo ze šuplíku vedle skříňky.

,,Claire, to snad nemyslíš vážně?" Tobias uvolni ruce skoro tak moc, že málem pustil misku z ruky.

,,Myslím to tak, jak jsem to řekla a teď už mi dej pokoj!" práskla šuplíkem a naštvaně vyšla z pokoje. Tobias klesl ztěžka zadkem na zem, kde pustil misku na zem a ta vydala jeden jediný tón. Rukama si na chvíli zakryl tvář a pak s nimi zajal až do blonďatých upocených vlasů, které potřebovaly umýt.

,,To nic. Je jen naštvaná, přejde ji to a pak sama Michaelovi pomůže." Elen chtěla orla povzbudit, proto vyloudila i úsměv, ale moc to nepomohlo.

,,Nevím, neznáš ji tak jako já. Sice spolu nejsme ještě dostatečně dlouho, ale vím, že když se v něčem utvrdí, tak s ní nepohne nic."

,,Proto to nech na ní samotné. Ona Michaela miluje, i když jí udělal, to co udělal. Nikdy by ho nenechala zemřít." Elen se naklonila k Michaelovi, který se k ní otočil a něco tiše zabreptal. Panteřice ho utišila svým, aby ležel klidně a snažil se načerpat alespoň nějaké síly. Všimla si, že orlovy popáleniny začaly krvácet.

,,Tobiasi, donesl by si mi prosím čistou vodu a udělal by si pro mě ještě něco?" Elen se usmála na blonďatého orla, který vstal ze země a čekal, co si ještě vyžádá.

,,Byl by si tak laskavý a vykoupal se? Protože trochu méně zapácháš." musela si všimnout jeho reakce, když zvedl ruku a čichl si k podpaží.

,,Jo, asi máš pravdu." usmál se na ni a ještě ani nedošel ke dveřím, když do pokoje přikulhal Rive.

,,Vodu ti nesu. Jak je na tom Michael?" podíval se s obavami na Tobiase a pak i na Elen, která přijala novou misku s čistou vodou.

,,Zatím žije a nesnaží se to vzdát. Claire by mu mohla pomoci, ale to ona odmítá." Tobias poplácal svého dobrého přítele po rameni a byl už skoro za dveřmi jejich pokoje, když uslyšel ještě Riveho hlas.

,,Nediv se jí. Potom, co jí udělal a chtěl jí udělat? Ne, asi bych se rozhodl na jejím místě stejně jako ona. Za tohle si může jenom sám Michael." odpovědi od Tobiase se mu nedostalo a pokud nějakou měl, tak ji nechal nevyřčenou. Rive se podíval na dívku, která ho sjela varovným pohledem, on jen však vyhodil ruce do vzduchu, na důkaz toho, že neví, co zase udělal špatně.

,,Tohle si mu fakt říkat nemusel." Elen namočila hadřík znovu do vody a otřela celé tělo mladého orla, který ztěžka oddechoval. Rive přikulhal až k panterce, vzal si židličku a přisedl si k ní.



Dlouhou dobu nikdo z nich nepromluvil. Nakonec jako první promluvila Elen.

,,Rive...já...já jsem...chtěla jsem jen..."

,,Nemusíš říkat nic. Vím, co si chtěla říct a já ti nic nevyčítám." Rive se na ni otočil se širokým úsměvem na tváři. Elen na něj nechápavě koukala s otevřenou pusou, kterou jí orel jemným dotekem přiměl zavřít.

,,To by si ale měl! Málem jsem tě zabila, mohla jsem tě tam roztrhat na kusy a ty řekneš, že je vše v pohodě?" dívka zvýšila svůj hlas, protože se nestačila divit jeho slovům, ale Rive si přiložil prst ke rtům, aby nerušili Michaela.

,,Elen, mohla si mě zabít, ale nestalo se tak. To to už neřešme, budu v pořádku, ale koukám, že ty máš z toho špatné svědomí." musel se šibalsky usmát na plavovlasou dívku vedle sebe. Ta byla otočená k Michaelovi, který začal zase něco mumlat. Mohla by říct, že slyšela stále jedno slovo, které opakoval.

,,Co to opakuje furt dokola?" Rive se naklonil, aby taky slyšel. Elen nastražila uši a poslouchala.

,,Dvě slova. Promiň, Cantaro. Tohle říká."

,,Kdo je Cantara?" orel se zamračil, protože opravdu netušil o koho se jedná.

,,Já myslela, že to mi řekneš ty." Elen se chtěla otočit zpět na Riveho, ale jediné s čím se setkala, byly jeho rty, které se dotkly jemně těch jejích. Byl to dlouhý polibek, který se protáhl i do dalších dvou, dokud se Elen nezačala odtahovat. Oba otevřely oči a setkaly se s pohledy toho druhého. Překvapeně se na něj dívala, Rivemu naskočily vrásky na čele.

,,Promiň...to bylo asi-"

,,Ne, bylo to krásné. Netušila jsem, že může být polibek od orla tak krásný a vášnivý." stydlivě se usmála na orla vedle sebe. Ten se tvářil ale furt stejně, proto ho rychle ujistila.

,,Ne, Rive, neudělal si teď nic hrozného. Docela se mi to líbilo." uchechtla se, pak se otočila opět na Michaela, který sebou začal ošívat a vykřikovat jméno neznámé ženy. Dívka ucítila na své bradě jeho prsty, otočila se tedy k němu. Nakláněl hlavu mírně na stranu, aby ji mohl znovu políbit.

,,Pak s tím nemusíme přestat." zasmál se a téměř se dotýkal jejích rtů, ale ona si opřela čelo o to jeho a pohladila ho po tváři.

,,Rive, cítila jsem se krásně, ale to bylo jediné, co se mezi stalo a taky se to už nestane. I kdybych tě milovala ze všech mužů nejvíce, tak ty do mého života nepatříš. A já nepatřím do tvého. Jsi orel a já panter, neměli bychom budoucnost, protože ta by pro nás nepřinesla nic dobrého." Elen vstala a rychlým krokem odešla z pokoje, přičemž si dala ruce na ústa, aby neslyšel její vzlyk.

,,Elen, počkej. No tak, Elen..." chtěl se vydat za ní, ale Michael najednou vyletěl do sedu a vykřikl bolestí, pak se zhroutil na postel, kde se svíjel dál v agonii. Rive vyskočil a chytil ho, aby si neublížil, když sebou mlátil. Sledoval jeho tělo, které se postupně hojilo a bylo skoro již zahojené, když se najednou rány zase začaly otvírat a z jeho těla začaly stříkat krev na všechny strany.

,,Proboha....pomoc, Tobiasi, Trevore, kdokoliv...rychle sem!!" nemusel křičet dlouho, protože oba bratři věděli, co se děje s tím třetím, takže tam do několika sekund byli. Oba se zhrozili, když viděli, co se děje s bratrovým tělem. Tobias ihned přispěchal k orlovi, aby mu pomohl držet bratrovo tělo, načež zakřičel na Trevora:

,,Najdi, Claire a přiveď ji sem!" naposledy jen viděl Trevorovo přikývnutí, když jeho bratr zmizel za rohem jejich pokoje.



Tiše čistily koně ve stáji, přičemž si u toho chvílemi klábosily. Sem tam se jedna zasmála vtipu té druhé. Mia čistila svého čerstvého hřebce a Claire svou novou klisnu, co dostaly od místních místo jejich předchozích koní. Všichni si vyměnili koně, kromě Trevora, ten si svého hřebce nechával kvůli poutu, které bylo mezi nimi. Ostatní o své koně se spojení již dávno přišli, navíc již většina orlů i panterů jezdila po dálnici auty, proto se nikdo nezajímal o to, jestli má spojení s nějakým dalším tvorem.

,,Jak ho pojmenuješ?" zeptala se Claire, když hřebelcovala svou mladou klisničku, ta se dívce neustále otírala o bok, protože se chtěla mazlit.

,,Na jménu nezáleží, když stejně toho koně zase někde vyměníme. Nedávám jména něčemu, o co můžu přijít, pak to totiž víc bolí i ve vzpomínkách, ty si pamatují jména pojmenovaných, ale pokud to nemělo jméno, tak si to tolik nepamatují a aspoň to tolik nebolí." Mia se nevesele usmála na Claire, jejich koně měli box hned vedle sebe, takže na sebe nemusely řvát a viděly na sebe.

,,Tak to my ne holka, že?" Claire podrbala svou klisničku za uchem a ta spokojeně odfrkla.

,,Nikdy jsem neměla ke koním nějaký silný vztah, ale myslím, že tuhle si půjdu odkoupit, i kdyby nevím co. Líbí se mi a já jí a chci si ji rozhodně pamatovat, viď, maličká?" Claire zvedla hlavu klisně, aby se měla úroveň hlavy jako byla ta její. To však ještě netušila, že klisna se začne otírat čumákem o její krk. Dívka zůstala nevěřícně koukat, zatímco se Mia smála.

,,Opravdu si tě zamilovala. Stačí jí dát už jen jméno a koupit si jí." Mia pokrčila rameny na důkaz toho, že tohle je záleží na ní a ať si dělá, co chce.

,,Ty Mio, chtěla jsem-" Claire se chtěla Mii na něco zeptat, když do stodoly vletěl velkou rychlostí Trevor. Všichni koně se poplašili, obzvláště Claiřina klisna, která byla k tomu vetřelci zády a mohla se pominout, když se lekla.

,,Nenéééé..." bylo jediné, co stihla Claire vykřiknout, když ji klisna stoupla splašeně no nohu, protože se chtěla rychle otočit čelem k vetřelci.

,,Claire? Jsi v pořádku?" jako první se k ní dostala Mia, která přeskočila z jednoho boxu do druhého.

,,Stoupla mi na nohu a strašně to bolí. Trevore, ty idiote, co sis sakra myslel, že děláš?!" vyštěkla na orla. Ten však přiběhl až k nim, chytil svou partnerku do náruče a uháněl s ní pryč ze stodoly. Nestačila se pomalu ani nadechnout, protože Trevor roztáhl svá křídla a vletěl oknem rovnou do jejich pokoje. Drápy na noze se přichytil rámu nad jejich postelí a skláněl se s partnerkou přímo nad Michaelem.

,,Co vyšiluješ, Trevore, kdyby šlo alespoň o něco....hrozivého." na poslední chvíli přehodnotilo poslední slovo, které vypustí z úst.

,,Panebože, Michaeli...co se to s ním děje?" Claire se připlazila po čtyřech k třetímu orlovi, co s ní tvořil partnerství a dotkla se jemně jeho hrudi. Ta vypadala jako kdyby ji rozsápal panter nebo orel při souboji. Po celém těle měl hluboké tržné rány, Claire se dotkla jeho čela, celé hořelo.

,,Claire, prosím. Tohle nezvládne, jeho tělo odmítá regeneraci, jestli něco neuděláš, tak zemře." Tobias si sedl zmučeně na okraj postele a ztěžka vydechl. Měl toho za pár dní dost a nyní měl velký strach o svého mladšího bratra. Trevor mu položil ruku na rameno.

,,Ona mu pomůže." tmavovlasý orel pokývl na dívku, která ho sjela pohledem naznačujícím, že nic neví.

,,Co jsem zase řekl?" rozhodil rukama ve vzduchu.

,,Jak kdybych mu už dávno nepomáhala." otočila se na svou ruku, tu měla na Michaelovém čele a jak se zdálo, Michaelovi se ulevovala. Jeho bolesti mizely a nakonec se začalo hojit i jeho celé tělo. To po chvíli vypadalo jako předtím, zcela nepoškozené a bez jakékoliv rány na něm. Jako poslední zakřupalo několik hrudních kostí, při té bolesti se Michael zvedl, na chvíli otevřel oči a vykřikl jen jedno jméno.

,,Cantaro..." pak zase upadl do tvrdého spánku, kdy jeho hlavu chtila Claire a položila si ji na klín.

,,Ššš...už je dobře, Michaeli. Ublížila jsem ti, tak teď jsem napravila svou chybu." zajížděla prsty do jeho zpocené blonďaté ofiny. Dívka se podívala na Trevora, cítila, že se s ním něco děje. Tmavovlasý orel odstupoval od Tobiase a cestou dozadu zakopl a židličku, co mu stála v odchodu. Všichni se na něj podívali, ale jen Rive se k němu odvážil blíže, protože Trevor ztrácel kontrolu. Jeho oči svítily jasně krvavou barvou.

,,Neřekl, Cantaro, že ne? Řekněte, že se mi to jen zdálo nebo že jsem se přeslechl." odklopýtal až ke dveřím, kde se opřel o rám.

,,Přesně tohle jméno řekl. Kdo je to?" Claire se podívala na Tobiase, ten měl však skloněný pohled k zemi, a tak se otočila na Trevora, ale zaskočený orel se snažil popadnout dech. Pak však se zuřivým řevem proběhl pokojem, odrazil se od postele a vyletěl do vzduchu.

,,Trevore, počkej!" Claire opustila Michaela a přesunula se k oknu, kde zachytila jen pohled na temného orla, jenž letěl vstříc svitu měsíce v úplňku. S povzdechem se vrátila k Michaelovi, sedla si k němu a umývala mu zpocené tělo, od toho jí však odvedl Tobiasův hlas.

,,Znáš Carmäsellské karty?" zakroutila hlavou na svou odpověď, proto pokývl hlavou, aby šla tiše za ním a ona poslechla.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bai-Batia Bai-Batia | Web | 26. března 2015 v 8:00 | Reagovat

Napíšu ti kritiku, jo? Když ji vždycky chceš, tak dneska pro tebe jednu mám... snad se neurazíš :O

Za prvé je to slovíčko Grátis (druhý odstavec někde nahoře)- strašně mě to praštilo do očí a musím říct, že mi tak celkově do toho celého nesedlo. Jo říkáš si, vyvádí tady s jedním slovíčkem, ale já nwm, prostě bych ho asi nahradila slovním spojením třeba: "jako pozornost podniku" nebo něco podobného... Radši dál
Dálnice a auta... problematika, kterou jsem se zabývala snad i u tvých Killenů. Já chápu, že sme ve 21. století a oni musí žít nějak kultivovaně, ale prostě mi to do těch příběhů, ani do jednoho nesedlo... Ty jsi si dala tu práci, že jsi vymyslela místo, zemi, kde oni žijí, nejspíš je tam nádherná příroda, spoustu stromů, spoustu zvířat a najednou bum, je tam rušná dálnice... To je prostě, nwm jak to popsat. Naprosto mi to ruší tu klidnou čistou atmosféru toho nádherného místa. To je to samé, jak když u nás chtějí na kopci, kam sme chodili, odkoupit část lesů a postavit tam dálnici... Mi budou auta v podstatě jezdit nad hlavou... Jako na jednu stranu tam asi nemůžou žít úplně bez ničeho, že jo. Jako svítit si loučemi, šlapat po zabahněných cestách, ale zrovna hnusnou moderní technologii, bych tam nestrkala.
Navíc, jsou to orli, mají křídla, tak na co potřebují auta? O.o Další věc, kterou nechápu... Radši se mnou nezabývej, svůj názor jsem začala vyjadřovat včera nad Ricardem (přesnější informace kdyžtak osobně, nebo na fb) a nedopadlo to moc dobře, tak doufám, že nebudeš naštvaná :)
Jinak se mi to líbilo, bylo to zase dobře napsané, super pokračovaní děje, vždycky to utneš v tom nejlepším :P
Na to ty si znalec, to umíš dokonale :D Jednou až vydáš knížku, tak si to konečně přečtu v celku :D
Jsem zvědavá, jak dopadne Michael, stejně jako Elen, takový rychlý spád a zvrtnutí jejího nádherného hádavého vztahu s Rivem jsem nečekala xD A co mě víc zajímá, kdo je Cantara, že kvůli ní Trevor skáče z okna a nasraně letí pryč :D
Těším se na další dílek :D

2 Anies Anies | 5. dubna 2015 v 19:07 | Reagovat

[1]: Jej sry, ale jako prostě nechtěla jsem to udělat úpě zastaralé...předtím měl Michael jakési to jejich zařízení, které dokázalo podle krve udělat spoustu věcí, takže jsem to musela udělat trochu, aby to dávalo nějaký smysl a nedělalo je to zaostalými...jinak neboj, oni se budou více vyskytovat v té části připomínající středvěk a hlavní město je taky takové :D

3 Bai-Batia Bai-Batia | Web | 5. dubna 2015 v 19:14 | Reagovat

[2]: hej ta věc mi tam ani tak nevadila, jelikož sis ji vymyslela a podle mě neexistuje, ale ty auta mě prostě můžou úplně dohnat k šílenství xDDDD nom, stejně mám ten příběh ráda a těším se na další dílky :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama