30. Trevora oběť, její smrt.

22. dubna 2015 v 1:34 | Anies |  Na pírkách nebes

30. Trevora oběť, její smrt.



Tiše se koupali v jezeře, Tobias si namočil vlasy, které byly už dost upocené a potřebovaly umýt stejně jako on celý.

,,Proč tak otálíš?" Tobias byl několik metrů od břehu a sledoval Claire, která byla jen po pás ve vodě a rukama čeřila hladinu jezera.

,,No, co když je tady nějaká bestie a bude mě chtít sežrat."

,,Pak se jmenuje Tobias, ale on by ji sežral mile." uculil se na ni a ona po něm cákla vodu. Orel si jen promnul oči, když ho kapky zasáhla do do obličeje.

,,Přestaň si ze mě utahovat. Já to myslím vážně." udělala ještě jeden krok, ale podjela jí noha na bahnitém dně a skončila celé pod vodou. Rychle se vynořila a vyběhla na břeh, přičemž poslouchala jeho nezastavitelný smích.

,,To...je...tak...ledové." drkotala na břehu zuby, když přitom přešlapovala z jedné nohy na druhou, aby měla alespoň nějaký pohyb a nestála tam jako kůl v plotě.

,,Nebude, když půjdeš za mnou." Tobias doplaval až ke břehu, kde si stoupl na dno a čekal, až k němu Claire přijde sama.





Netrvalo dlouho a měl ji v náruči, když plaval pomalu přes jezero. Měl namířeno až na druhý břeh, kde vytékala z lesa horká voda s výtažky z bylin, které mohly posloužit jako mýdlo. Claire se držela jeho ramen, nohy měla obtočené kolem jeho boků a on ji držel jednou rukou za záda. Dívala se mu do tváře a usmívala se na něj. Všiml si toho.

,,Copak?" pohled stočil zase zpět na hladinu, aby viděl, kam plave.

,,Jen pozoruji tvé oči."

,,A pročpak?" políbil ji letmo na bradu a dál s ní plaval přes jezero Ifës.

,,Mám ráda ty tvoje modrozelené oči, které se mění do jasně zlatavých, jaké máš i teď." pohladila ho po tváři a pevně ho objala. Vzal i druhou ruku a položil ji na záda, aby ji mohl k sobě pevněji přivinout.

,,Zlato, děje se něco?" dal jí polibek na krk.

,,Ne...jo...vlastně já nevím." Claire zajala obě rukama do jeho mokrých vlasů. Tobias ji však od sebe mírně odtáhl, aby jí viděl do obličeje.

,,Tak co tě trápí?"

,,Spoustu věcí, ale v poslední době mám divné sny. Vypadají jako živé a stále se vrací, každou noc se jeden z těch dvou snů opakuje a je to tak živé, jako kdybych tam byla a přihlížela tomu." sklonila pohled k hladině, aby se nemusela dívat na jeho pohled. Měla strach, že by v něj viděla, jak jí opovrhuje, protože to vypadalo, že dělá problémy kvůli kdejakému snu. Jeho reakce jí ale mile překvapila.

,,Co se ti zdálo a co si v těch snech viděla, hm...?"

,,Jeden sen byl o Michaelovi a on..." utichla a dál nic neřekla. Otočila hlavu na stranu, ale jeho silná dlaň jí přinutila, aby se na něj zase podívala.

,,A on?" rukou hladil její klíční kost pod pravým ramenem.

,,Užíval si s nějakou ženou...možná si myslíš, že to jsou jen výmysly mé fantazie a protože žárlím na tu ženu z jeho minulosti, ale tohle je fakt tak živé. Je to jako...jako...jako kdyby to byla moje skutečná vzpomínka, u které jsem byla." konečně se odvážila sama od sebe podívat Tobiasovy do očí. Nevyčetla v nich vůbec nic. Pamatovala si dny, kdy v nich viděla alespoň něco. Poslední dobou se ale její orlové měnili, připadala si, jako kdyby je nikdy nepoznala. Tohle nebylo pro Tobiase typické a to ona věděla.

,,Tebe taky ale něco trápí viď?" sledovala jen jeho přikývnutí. Chtěla se zeptat, ale pak si uvědomila, že kdyby jí to chtěl říct, nejspíš by to už dávno udělal. Ale on přeci jen promluvil, což ji zase překvapilo, začínala si uvědomovat, že její orlové nejsou takový, jací byli. Možná je měnilo jejich vlastní prostředí, přece jen tohle byl jejich pravý domov.

,,Neřekla si mi o tom druhém snu, ale o tom prvním ti můžu něco říct, proto se trochu trápím. Ta vzpomínka se kdysi stala. Neřeknu ti, jak je možné, že se ti o tomhle zdá, ale myslím si, že to dělá tvoje podvědomí. Myslím si totiž, že nemůžeš přesně vědět, jak a kde Michael a-"

,,Viděla jsem ho s ní někde ve stáji, nebo něco tomu podobné, protože dívka ležela na seně a Michael byl nad dní. Taky tam plápolalo nějaké světlo, myslím, že od louče, která byla z Michaelova pohledu po levé straně od nich a věř si tomu nebo ne, ale cítila jsem i ve snu pach vonných svících. Nejspíš to šlo od té ženy." podívala se na Tobiase, který stáhl rty do úzké linky a mlčel. Všimla si i jeho zamračeného pohledu a jeho očí, které zářily jasně zlatavou barvou.

,,Co je? Proč se tak tváříš?" povytáhla obočí. Nevěděla, co se děje, ale chtěla to vědět.

,,Jen, že si mi to popsala stejně jako Michael. Přesně tak to bylo. Byli spolu ve stodole, kde jim svítila jen jedna louč a Michael vždy vzpomínal její vůni těla a vlasů. Divné, že tvůj sen byla kdysi skutečnost, nedokážu ti vysvětlit, jak je to možné." Tobias ji odstrčil od sebe a konečně mohl normálně plavat. Byli už jen kousek od druhého břehu, kde si všiml malé jeskyňky a tam přesně zamířil. Dívka ho následovala pomalými tempy, zatímco se snažila nespolykat vodu, když k němu mluvila.

,,A proč by ses měl kvůli tomu trápit, kvůli tomu snu."

,,Nejde o sen, ale o to, co se stalo poté. Ta dívka, co s ní byl Michael měla spadeno na Trevora, protože on pořád říkal, a toho Michael nechá. Věděli jsme všichni, že Michael nemůže mít tuhle ženu, zkrátka nebyla jeho pravou partnerkou a Trevor věděl, že až se objeví, tak budeme mít pouto jen s ní. Varoval Michaela, ale když ho náš mladší bratr odbyl, řekl jen tak, že to dítě v jejím lůně zabije." tímhle dostal zcela Claire, která se zasekla u vstupu do jeskyně. Nemohla uvěřit svým uším, nemyslela si, že by Trevor zašel až k takovému násilí i přesto, že věděla o jeho bojových schopnost. Koneckonců byl to její bojový orel a on neoplýval soucitem a laskavostí.

,,Nemyslel to vážně, řekl to v zuřivosti, ale následky si nese do teď. Michaelova dívka se vystrašila a chtěla bránit dítě v sobě a toho využil její panter a napadl nepřipraveného Trevora zezadu. Byl jsem rád, když to Trevor přežil, ale od té doby se chtěl pomstít té ženě, tak přísahal, že vyvraždí její krev, i kdyby měl ublížit Michaelovi. Takže tohle je moje obava." se opřel zády o o stěnu, s které skapávala bílá tekutina na jeho vlasy a záda. Mohla to vidět, neboť nahoře v jeskyni byl metrový otvor. Ten byl zalit měsíčním světlem a to dopadalo až na hladinu vody v jeskyni.

,,Myslíš, že po něm Trevor půjde za každou cenu?" Claire si stoupla k další stěna, po které stékala ta bílá tekutina, jež dodávala svěžest a potřebnou vůni.

,,Ten se nezastaví před ničím, bude chtít syna Michaela zabít a ještě když je ten panterogos zde, nebude dlouho trvat, než si ho sám najde." Tobias se opřel hlavou o stěnu a nechal stékat přírodní mléko i na svou hruď.

,,A proč nic neuděláme a co na to řekne Michael?" Claire se vzdálila od Tobiase, který jen pokrčil rameny a nechal na sebe stékat dále přírodní mléko, přičemž si spokojeně zabručel.

,,To jako nebudeme dělat nic?"

,,A co chceš dělat, Claire? Nemůžeme dělat nic, nic. Protože pokud se můj drahý bratr rozhodne, že někoho zabije, tak mu v tom nikdo nezabrání a Michael buď bude muset jít stranou nebo Trevor zpřeláme i ho. A nezlob se, do Trevorových věcí se nepletu. Nepletu se mezi jeho vybrané oběti, protože nechci jednou z nich nakonec být. Nezlob se..."

,,Moment, ty Carmäsellské karty byly jen nástrčka co? Nic takové není, odvedl si mě sem, aby Trevor mezitím mohl najít svou oběť a zabít ji?"

,,Nechtěl jsem, aby se ti něco stalo. Trevor a jeho orel jsou někdy neovladatelní a mohli by zabít i tebe." Tobias se tvářil provinile, ale jeho srdce bylo rádo, že je tady s ním a v bezpečí. Dál od Trevora a jeho oběti.



Pomalu si promnula oči poté, co se probudila na měkkém. Zamračila se. Naposledy si pamatovala panterogose, který jí dal polibek a ona ihned upadla do bezvědomí. Posadila se na posteli a rozhlídla se okolo sebe. Byla v krčmě, v pokoji, jenž si zaplatila s Miou na několik dní. Hodlali zde totiž načerpat síly, doplnit zásoby jídla a odpočinout si. Hlavně Claire nebyla zvyklá na dny strávené v koňském sedle a princ Dragor je napřed do dalšího města, aby zjistil, jestli je v něm bezpečno. Měl se vrátit za tři dny, dva z nich už uběhli, takže nyní už byl jistě na cestě zpět. Chtěla vstát a postavit se na nohy, ale nezvedla se ani na ruce, jak byla slabá.

,,Být tebou, tak bych ještě chvíli odpočíval." odněkud zpoza její postele se ozval hlas. Rychle se sebe, ale pak si mohla oddychnout, byl to Rive.

,,Co tady děláš?" bylo první, na co se jízlivým tónem zeptala.

,,Hlídám tě. Ujišťuji se, že jsi v pořádku, vyber si sama nějakou variantu." v ruce držel skleničku s rumem a otáčel jí na stranu, aby se nějak zabavil.

,,A kde je ten muž?"

,,Myslíš toho mlaďocha, co si sem nakráčel jako král s tebou v náruči a pak jen tvrdě narazil?" Rive se škodolibě pousmál, v jeho hlase bylo znát pohrdání tím křížencem a mohla si myslet, že zaslechla naštvaný tón.

,,Rive, proč mám pocit, že žárlíš?" Elen se zazubila, přičemž si lehla na postel, rukou si podepřela hlavu a sledovala orla. Nohy pokrčila a zkřížila přes sebe ve vzduchu, když ležela na břiše. Začala houpat nohama a nedočkavě pozorovala orla, který sledoval její ladné tělo pantera. Měla na sobě kostkovanou košili v červenobílé barvě, měla dost velký výstřih a když tak hezky ležela, neuvědomovala si, jaký krásný výhled na ni má. Rive si toho všiml, a tak se s milým úsměvem otočil čelem k ní a mohl sledovat její výstřih a zbytek Elen.

,,Protože tvůj pocit je správný. Nechci, aby se na tebe díval další muž a už vůbec ne s chlípnými představami." vzal židličku, na které seděl a otočil ji zadkem dopředu, takže se opíral rukama o opěradlo, co měl předtím za zády. Skleničku s rumem držel v ruce a jelikož mu docházelo alkoholu, vzal z pod židličky celou flašku a dolil si rumu.

,,Copak ty máš chlípné představy?" Elen se posunula blíže ke konci postele a taky se přisunula tak k němu.

,,Když jde o tebe? Jo." netajil se pravdou a musel se ďábelsky usmát, když viděl její vyděšený pohled.

,,No to snad ne." bylo jediné, na co se zmohla po tomhle zjištění.

,,No to snad jo." vyhodil rukama do vzduchu a málem vylil rum, co měl ve skleničce, ale stále se šibalsky usmíval.

,,Ty jsi vážně ztracený případ." Elen si odfrkla a vstala z postele, načež Rive zděšeně vykřikl.

,,Co je?" lekla se a podívala se na něj, nechápala, co se stalo.

,,No měl jsem tak krásný výhled a ty všechno zkazíš...babo hrozná." Rive se napučel, ale pak se začal smát, protože tohle mu nikdy nešlo. Elen se na něj dívala jako na blázna, zrovna chtěl něco říci, když se nedaleko od nich ozvalo hlasité zapískání orla, které se protáhlo do ječícího tónu.

,,Co to proboha je?" Elen přiběhla k oknu a dívala se z něj na oblohu, kde zahlédla dva černé stíny.

,,To dává orel najevo, že chce útočit a chce boj. Je to výzva na souboj a tenhle pískot znám, je to Trevor." Rive přešel k Elen a stoupl si natěsno za ni.

,,A já vím, kdo je ten druhý. Rive, co uděláme?" otočila se na něj, ale on jen pokrčil rameny.

,,Trevor, když se rozhodme někoho zabít, tak nemůžeš udělat nic a nemůžeš udělat ani nic pro jeho oběť. Ještě nikdy neprohrál, neví, co je to prohra a svého protivníka vždy zabije. Je příliš silný a má příliš divokého orla v srdci, tohle tvůj drahý mladík asi nepřežije." Rive sledoval vyděšený pohled dívky před sebou. Ta se podívala na dva černé stíny, které kroužily v dostatečné vzdálenosti od sebe a pak se k sobě sletěly a vytvořili chuchvalec peří a orlího pískání, když dva obrovští orlové máchaly svými křídly ve vzduchu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bai :3 Bai :3 | E-mail | Web | 26. dubna 2015 v 18:16 | Reagovat

že já utínám děj v tom nejlepším... podívej se na sebe :D Rive je prostě pablb :D nejspíš byl připitý, že? :D ale jinak super bomba díl, jako obvykle :D jsem fakt zvědavá jak to bude dál, koho tam Trevorek kolí k zemi a  kdo je ta Cantara, č jak se jmenuje :D zas nějaká čubka, kterou nebudu mít ráda :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama